RSS

Docentem snadno a rychle

03 čvc

– aneb kamínky ze Srí Lanky 8

Nebojte, neobjevili jsme žádnou obskurní cejlonskou pobočku jisté vyhlášené plzeňské vysoké školy pro turbostudenty. 😆 Docentem se totiž nestanete jen pilným studiem a vědeckou činností, ale v humorném významu toho slova se jím stáváte ve chvíli, kdy se při stoupnutí na váhu, její rafička významně přiblíží hodnotě 100kg -tedy metrického centu. Pár kilo před trojciferným hmotnostním údajem vás okolí uzná docentem i bez papírů z jakéhokoliv vzdělávacího ústavu, aniž byste o takový titul jakkoliv stáli či dokonce usilovali. 😦  Zaručenou metodou jak se titulu docenta dobrat snadno a rychle je například dovolená v režimu „all inclusive“.

Brunhilda

Jen skutečně velmi silní jedinci by dokázali odolat přemíře lákadel a neuždibnout tu tady, tu onde nebo nevyzkoušet postupně celý exoticky vyvedený nápojový lístek hotelového baru…. Nepatřím k takto výjimečně disponovaným bytostem, moji vůli nežrat nahlodá už jen lehká vůně mořských specialit, rozmanitost barev tropického ovoce nebo božská kyprost moučníků a dortíků. 😛 V moučnících a sladkostech byl boj s mlsnou hubou předem ztracený. Nikdy a nikde jsme se nesetkali s tak čokoládovou čokoládou a kakaovými výrobky stoprocentní kakaové chuti, jako zde. Přehnaně uctívaný Sachr dort je oproti místním cukrářským delikatesám jen ubohá nabarvená buchta s marmeládou.
Sice si každé ráno můžu předsevzít, že se dnes budu méně cpát, ale den je dlouhý a lahůdky stále nové a jiné a ještě nevyzkoušené…. V jídelně si pokaždé vybíráme stůl co nejdál od lákavě naaranžované gastronomické hitparády a s výhledem na moře. Po ránu lze na pláži spatřit rozkošně pobíhající slůňata….eééh -co to, sloni volně na pláži??“ Když rozlepím oči pořádně, vidím, že to si vlastně jen Grizelda a Brunhilda vyběhly vstříc odhodlání shodit nějaké to deko ze svých poctivých germánských 130 kilo živé váhy. Tento vizuální alarm mě však zbrzdí jen v tom, že si odepřu omeletu se šunkou a vezmi si pouze „velmi dietně“ šunku s ananasem, papájou a fakt docela malým crroissanem. Chjo!

Grizelda

Boj s vlastním mlsným jazykem a vědomím, že se musím vejít do stejných a jediných džínsů i na zpáteční cestě vedu také u oběda a večeře, které jsou gastronomicky ještě rafinovanější a rozmanitější a o uvolněnou náladu hostů během konzumace se během jídla starají i místní hudebníci.
Nezapomenutelným obědovým zážitkem se pro nás stala tříčlená kytarová skupina, která na informaci, že jsme z České republiky zapěla asi toto: „éde éde mašikááá, óóóží ejí ojíkááá, éde éde odalí, éseamí ožalíííí!“ Poznali jste „naši lidovou“? 😀 I přes to, že toto dílo „českého hudebního génia“ drnkalii na rozladěnou kytaru a ještě zcela novátorskými akordy, nás jejich zničující výkon skvěle pobavil a fakt jsme litovali, že jsme s sebou neměli šrajtofli -za tuhle srandu by si místní kluci nějakou tu stovku rupií zasloužili. Ještě dnes si doma občas s chutí zanotujeme „mašinku“ v dialektu oblasti Bentota.
Vzhledem k tomu, že ve srovnání i s „téměř nekořeněnou“ srílanskou krmí je pikantérie českých hospod známá jako „katův šleh“ na úrovni dětské přesnídávky, vyhýbali jsme se při výběru jídla všemu, na čem bylo napsáno curry nebo chilli. I tak se mi stalo, že malý kousek svěží zelené fazolky mi najednou v jícnu explodoval a přelil se v žár napřed v hubě, poté v celé hlavě a odezněl přes slzy v očích po vypití všeho kapalného v dosahu -kdeže fazolka- sviňa paprička! Naštěstí se v rozmanité nabídce jídel dalo vždy najít i něco méně „spicy“. Nejsnadnější bylo nechat si nějakou tu místní směsku udělat podle vlastní chuti a nálady u kuchařů s velkou pánví, do níž jste si sami vybrali jak maso, tak zeleninu a samozřejmě i dávky a druh koření. Kuchtíci byli zvyklí, že jim změkčilá bílá muž a ještě změkčilejší nemuž nedovolují použít víc, než úplně malou malinkou špetičku koření. Reputaci nám zachraňoval jeden švédský pár. Vysoký růžový Švéd házel do pánve s jejich večeří pokaždé celou polévkovou lžíci chilli – nad tím v respektu žasli i sami kuchtíci.
A teď se koukněte jakým nástrahám jsme podlehli…….

začínáme snídaničkou...

lehký oběd

 
 
 
 

sladká tečka

lehký desertíček na závěr

 
komentářů 23

Posted by on Červenec 3, 2011 in LSD

 

Vlastnosti:

23 responses to “Docentem snadno a rychle

  1. Witch

    Červenec 3, 2011 at 10:03

    To je nejmíň na třícentování 😉 Ale pokud by se vynechaly ty nutné civilizační hranolky a majonézy, a tak podobně, bylo by to spíš na odcentování … Jéžiš, po snídani jsem , ale dala bych si… Jdu do lednice 😉

     
    • 747

      Červenec 3, 2011 at 10:43

      To mi povídejte! Já když na ty obrázky juknu, tak bych…… a to nemám hlad -jen tu věčně mlsnou hubu! 😛
      Ale trochu malinko jsme se už „spravili“. Právě proto, že omezujeme ty hranolky a tak… Jenže na druhé straně je tady pořád nějaká čokoládička, zmrzlinka, koláčky. Aúúúú! 😀

       
    • 747

      Červenec 3, 2011 at 10:50

      Ještě teda k fotkám -to, co na těch talířích vypadá jako hranolky je ananas. Majonézu jsme si nebrali vůbec, jen občas nějaký ten pikantní dipík. Namísto hranolků tam měli ty bramborové lupínky smažené v kokosovém oleji -takové ty zlatavé puchýřkovité kroucánky -taky kalorická bomba. Ale když ono to tak báječně chutná! 😯

       
  2. oldwomen

    Červenec 3, 2011 at 15:51

    Ananas, mňam. Bývá mou celkem častou večeří……
    A mořský potvory miluju. Ploutvatý i nohatý i beznohý i chapadlovitý. Hm, jdu mlsnou zajíst jablkem a rozchodit 🙂

     
    • 747

      Červenec 3, 2011 at 15:58

      To já taky a k rybě jako přílohu namísto brambor třeba na pánvi osmahnuté kousky banánu. 😛

       
  3. Věra

    Červenec 3, 2011 at 17:54

    Jen když jsem se koukla na fotky s ňamkama, začala mne honit mlsná. Tak jsem si otevřela alespoň šproty z ledničky. Ryby mám ráda na všechny způsoby, ale přiznám se, že s některými těmi potvorami na talířích bych si nevěděla rady. Jak jste třeba jedli „to“ s klepetama?

     
    • 747

      Červenec 3, 2011 at 18:09

      Krabi a krabice jsme jedli rukama. 😆 A přišlo nám jich celkem líto. Kvůli fakticky docela malému, i když lahodnému, soustu zavraždit tak velkého živočicha… 😦

       
  4. Sendyman

    Červenec 3, 2011 at 18:50

    Zdravím. 🙂
    Koukám, že ty humry nosej na talíři ještě živý… To je připravujou před Vámi? Já vím, že jsem blbej a zhejčkanej městskej trouba, ale u zabíjení jakéhokoliv masíčka být nemusím. Porcovat a debužírovat, to už jo! 😉

     
    • 747

      Červenec 3, 2011 at 20:06

      Nene, ty humry nosili, myslím, už zmrtvený – nehejbali se.. 🙂 A dělali je na zahradě přímo před očima labužníka, který si je přál. To pak dodali k lehátkům i stolek a křesla bud´to pod palmu nebo pod slunečník, jak si kdo přál. Na nějaký zabíjení by se jim tam túristi asi taky koukat nechtěli. 😛

       
      • Sendyman

        Červenec 3, 2011 at 21:23

        No, já nevím… Ale podle barvy jsou živí. Vařenej zčervená. A řekl bych, že se nehejbali proto, že jsou k tomu talíři přimotaný friškou! 😀

         
        • 747

          Červenec 3, 2011 at 21:50

          Nevím. Vařený nejsou určitě, ale nemyslím, že by byli živí. A jestli byli, tak už ne nadlouho. 😉

           
          • Sendyman

            Červenec 3, 2011 at 22:28

            No, ale když nebyli vařený, tak byli asi živí, ne? 😀 Ještě jsem neslyšel, že by se dělali jinak, než že se uvařej zaživa. Brrr….! 😦 Ale palicí po palici se asi praštit nedá. 😉
            Já ho takhle celýho jedl jen jednou, ale klidně bych si to zase zopakoval. Zato bez těch ostatních potfor, chobotnic a škeblí, se klidně obejdu. Zkoušel jsem to, ale mi to nechutná….

             
            • 747

              Červenec 3, 2011 at 23:15

              Mně chutnají i chobotnice, škeble většinou ani moc ne i když je jím -když jsou ve směsi nebo v salátu, tak je nebudu vybírat, ale ústřice teda vůbec, ani náhodou. Brr! :mrgreen:

               
              • Sendyman

                Červenec 3, 2011 at 23:28

                Ach jo, dostal jsem hlad, jdu si uříznout kus turisťáku…

                😀 😀 😀
                Tož dobrou! 😀

                 
  5. 747

    Červenec 4, 2011 at 11:55

    Dobré ráno, po víkendových deštích se hezky dýchá, tak nádech a hrrr do práce, ať jsou ňáký koláče, doláče či euráče. 😆
    Chystám vám sem novej kousek, tak se, holt, musím trochu vyhecovat k aktivitě….. 😀

     
  6. vonrammstein

    Červenec 6, 2011 at 23:30

    Fuj! Než pozřít ty původně živý pavouky, radši bych zdechnul hlady (blicí smajlík).
    Nicméně autora legendární „mašinky“ osobně znám a jestli ho ještě někdy potkám, určitě ho touhle informací potěším 🙂

     
    • 747

      Červenec 6, 2011 at 23:35

      Fakt?!?! 😯 Tak to jo, to mu řekněte, že na Srí Lance je tříčlená kytarová kapela, co pěje jeho píseň! My jsme se u toho řehtali jako koně. Bylo to docela milé a nesmírně zábavné. 😆

       
      • vonrammstein

        Červenec 8, 2011 at 02:09

        No jasně 🙂 Je dost těžký dělat v Plzni do muziky a neznat 🙂 Akorát jméno už si nepamatuju, ale to u mě není nic divnýho, div je, že si pamatuju svoje. Ale ksichty nezapomínám, potkám-li, s radostí vyřídím 🙂 Tak nějak tuším, že tahle informace pro něj bude nová 🙂

         
  7. JiHei in Natura - Fotografie

    Červenec 8, 2011 at 11:19

    Mňam… 😎 Na mořský potvory sice nejsem, ale to svoje…. bych si tam určitě našla. Jídla vypadají nádherně!…:)

     
    • 747

      Červenec 8, 2011 at 11:27

      Určitě ano, tipuji Vás na ty jejich čokoládové mňamky -obzvláště čokoládová pěna byla fakt něco! 😛 A pak nejspíš ty hromady čerstvého ovoce (ananas, papája, melouny, banány) a zeleniny. 😉

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: