Jak se žije na Srí Lance

 -aneb kamínek poslední

Nelehce, skromně a s úsměvem. Mnozí Evropané a obzvláště věčně remcající Češi, by se od zdejších lidí mohli poučit alespoň v tom, že důvod k úsměvu není v tom, mít všechno, ale spíše v tom, nebýt nešťastný, že něco nemám.

Při hovorech s místními o platech a cenách mi to hodně připomnělo socík. Tehdy u nás taky všichni cizinci upřímně žasli jak můžeme vůbec přežít s příjmem nějakých 80 -100 dolarů měsíčně. Neznali totiž tehdejší, komunisty značně pokřivené, ceny našich nájmů, energií, ani ceny potravin v naší obchodní síti a orientovali se tedy jen podle cen obvyklých v jejich zemi nebo účtů v českých hotelech a restauracích.

Podobně to bude nejspíš s cenami a náklady na Srí Lance. Běžné platy, podle tvrzení těch, kteří se o tom byli ochotní bavit, jsou někde okolo  400,- dolarů a ceny základních věcí tomu odpovídají. Na obalu každého zboží v supermarketu jsou natištěné ceny, jako tomu bývalo za socíku i u nás, takže je pravděpodobné, že jsou regulované státem. Například 1kg rýže stojí  70 Rp., kuřecích prsou 540 Rp., ryb 380 -850 Rp., sypaný čaj 200g 160 Rp., kvalitní hořká čokoláda na vaření 400g je za 250 Rp. 😀  100 Rupií je asi 16-18,- Kč, podle momentálního kurzu.

Co je zde překvapivě drahé jsou například ty jejich zdivočelé motorky – ťuk-ťuky. Nový přijde na 3500 dolarů, což je na místní poměry opravdu hodně a uvážíme-li, že za stejnou cenu je u nás téměř nové malé auto, je to nepřiměřeně vysoká cena. Ťuk-ťuky se tady používají  nejen jako prostředek k podnikání – coby nejběžnější taxík, ale pochopitelně jimi majitelé transportují celou svoji početnou rodinu i s nákupy. Často nás udivilo jak jsou místní občané skladní a kolik se jich do jedné kapotované trojkolky dokáže naskládat. 😀  Další podobnost se socíkem byla v tom, že tady lidi potěšíte jakýmkoliv drobným dárkem „ze Západu“. Pěkná propiska, blok, taška, sluneční brýle… cokoliv odlišného od místního zboží, udělalo často větší radost, než zpropitné. Pokud se tedy někdy vydáte tímto směrem, nezapoměňte se takovými drobnostmi vydatně zásobit, radost obdarovaného bude upřímná a velká. Nu a všichni víme, že největší potěšení přináší možnost udělat radost někomu druhému a to je tady docela snadné.

Zařízení místních domácností je účelné až minimální.  

Většina domů není nijak velkých, ale jsou zde i hezké vilky. U mnohých i docela skromných domků zaujmou bytelné kované brány, jaké by v Evropě stály téměř místní celoroční průměrný plat.  

Zvláštností je zde také sušení prádla – nevěší se na šňůry jako u nás, ale pokládá se na trávník. Kvůli takřka rovníkovému slunci s krátkým stínem a vysoké vzdušné vlhkosti by totiž na svislo neuschlo, proto se nechává oslunit co největší plochou a to lze jedině v poloze horizontální. 😀       

  

Snadno se tady stanete dokonce i supermanem-zachráncem. To si takhle při západu slunce dočítáte u bazénu časák, v bazénu se milostně ráchá mladý indický pár a když zpozorníte, zjistíte, že mladá paní své tonutí laškovně nepředstírá, aby se její mladomanžel mohl ujmout role záchranáře, ale že má fakt problémy a volá skutečně a úpěnlivě o pomoc, jakož činí i její za okraj bazénu se zuby nehty držící manžel. Nu což, velká bílá muž být zdatná plavec a i kdyby ne, tak nikdo jiný stejně není poblíž. Hupsne tedy statečně pro mladou Indiánku, vytáhne ji na břeh a skromně přijme tisíce díků od jejího strachem vyklepaného manžela. Nějaký ten místní Plesk by druhý den mohl psát o záchraně deseti malých Indiánků -ti dva je dozajista jednou budou mít, ale nebyl čas čekat na místní média, velká bílá muž pospíchat na večeři.   😆                                                         

Z pobytu na Cejlonu vám zůstanou příjemné vzpomínky na lidi, přírodu, oceán i jídlo. Častým hmotným suvenýrem jsou úžasně propracované batiky, vyřezávané dřevěné figurky, zejména slonů ve všech myslitelných velikostech nebo dřevěné, velmi živě vybarvené masky. Samozřejmě také různé koření, pálivé i voňavé, čaje černé i zelené, kamínky drahé i obyčejné…         🙂 

                                                                  😀    The End     😀