RSS

Jak jsem si pořídil moje člověky

14 pro

ťapu ťapu, žádnej fofrJako štěně si mě pořídili člověci v domku pod kopcem. Byli hodní a měli mě rádi. Zahradu jsem ale znal za chvíli a tak jsem se brzo naučil podlézat pod plotem. Tím se moje bádání ohromně rozšířilo, stejně jako okruh mých známých. Za chvíli mě znali všichni psi i člověci okolo. Jednou takhle v zimě jsem se vydal ještě trochu dál, až nahoru, na ten velký kopec nad boudou mých člověků, odkud za mnou občas přicházeli někteří moji psí kámoši. Nahoře byla další velká bouda a úplně cizí člověci. Trochu jsem se bál a hodně jsem na ně proto štěkal. Nezdálo se, že by se mě lekli, spíš se pořád smáli a říkali, že jsem milej pejsek, prej takovej malej prdeček, povídali. To se mi líbilo, tak jsem štěkat přestal a nechal se pohladit.   😉hele, já bysem šel už raději zpátkyPak už jsem za nimi chodil často, protože byli skoro pořád na zahradě a tak jsem měl zajištěný dostatek hraní i mazlení. K tomu byla za jejich plotem cesta k lesu, na které jsem si vždycky mohl ulovit nějakého výletníka a pořádně ho oštěkat. Sem si hrál na hlídače. Doma tolik dobrodružství nebylo, nikdo tam totiž nechodil okolo, páneček nebyl moc často doma a panička na mě měla čas jen málokdy. Zato na kopci si se mnou vždycky někdo hrál, tam nebyla nikdy nuda. A když jsem si tam jednou přinesl patku suchého chleba – ten já teda nejím, ale moc rád ho nosím v tlamě, protože mi na to vždycky někdo nalítne a chce se mnou ten chleba vyměnit za nějaký párek nebo salámek a ten já jím moc rád – no a tidle moji noví člověci mi na ten bezva trik se suchým chlebem taky skočili. Hned jsem dostal misku s vodou a baštu.  😛
psí kámošiPak už jsem u nich měl nachystané misky pořád a když se zase blížila zima, tak si konečně všimli, že u nich každou noc spím někde pod keřem. Nový páneček mi rychle vyrobil pěknou zateplenou boudičku přesně na míru. Na její výrobu jsem pochopitelně pečlivě dohlížel. Tak jsem k těm novým miskám dostal ještě vlastní bejvák a válecí kobereček a posléze i měkký péřový pelíšek v obýváku a stal jsme se psím bigamistou, protože jsem tím pádem měl všechno dvojmo: boudičky, pelíšky, misky i člověky.   😉 někdy se na procházce nechávám nositPoctivě jsem ovšem také celý svůj dvojitý revír hlídal a střídavě obíhal obě zahrady a hlavně oboje moje člověky. Nové pánečky jsem ale raději nepustil ani na krok, aby se mi nezaběhli nebo si třeba někde nenašli sami jiného psa. Na poštu i do sámošky jsem proto šel vždycky s nima i když mi to zakazovali. Jenže já sem předstíral, že nevím co mi říkají. Často jsme se přitom mém doprovázení potkávali s mýma prvníma pánečkama. Radostně jsem je vždycky pozdravil a pomuckal se, ale od svých nových člověků jsem se i tak nehnul ani na krok. Pánečci se domluvili, že nemá smysl mi v bigamii bránit. Fungovalo nám to skvěle řadu let a všichni jsme byli moc spokojení. Nejvíc určitě já. Jenže pak můj první páneček umřel a panička se odstěhovala daleko odtud do domu, kam si mne vzít nemohla. Ale má tam prý hodně mých obrázků, co nafotili moji noví člověci na našich procházkách a na zahradě a občas se na mě přijede podívat.  🙂  ty kopce jsou čím dál vyššíJá taky pořád pečlivě dohlížím na obě zahrady, ale člověky už tady mám jenom jedny. Ty, které jsem si pořídil úplně sám. Ještě, že jsem to udělal, jinak bych totiž musel do útulku. Tady vidíte, že i malej Prdeček může mít veliké štěstí a moc dobrej čuch na člověky.   😀 jsem malej, ale šikovnej!

 
komentářů 52

Posted by on Prosinec 14, 2012 in CIA

 

Vlastnosti:

52 responses to “Jak jsem si pořídil moje člověky

  1. oldwomen

    Prosinec 14, 2012 at 07:19

    Jé, to jsem netušila, že jste adoptovaný.

     
    • 747

      Prosinec 14, 2012 at 13:37

      Nj, je to pes se širokým srdcem. 😀 První Prdovi člověci taky byli rádi, že za ně vyřešil svoje bydlení a ještě před tím bylo dobré, že se nemuseli obávat odjet do lázní apod. 🙂

       
  2. alibaba14

    Prosinec 14, 2012 at 10:38

    Já bych místo čuch na člověky, řekla vyčůraný (ne se zvedlou nožičkou), stejně jako náš, ale ten to zkouší jen na nás, aspoň myslím. 😀

     
  3. JiHei - Fotografie

    Prosinec 14, 2012 at 11:48

    🙂 ! Nádherný psí příběh! 🙂 A ty fotky! Na prvních dvou a na poslední vypadá jako neohrožený polární pes! 😎 Fakt moc pěkný, Éro – krásný čtení a ty páníčky si Prdeček vybral opravdu MOC dobře! 😉 Podle toho vyprávění bych u vás dělala psa klidně i já… 😉 😎

     
    • 747

      Prosinec 14, 2012 at 13:40

      Jo, tváří se jako zkušený eskymák. To jsme s ním byli včera a předevčírem nahoře u lesa, zanést lesní zvěři kaštany. 😉

      Jo, dostala byste boudičku na míru a novou misku… 😉

       
      • JiHei - Fotografie

        Prosinec 14, 2012 at 16:20

        No přesně o tu boudičku mi šlo, ale bála jsem se zeptat, jestli bych měla taky nárok! 😀 Kdyby ne – to zklamání bych nepřežila! 😉 Boudička na míru – to beru! Tak můžete začít stavět, míry pošlu mailem! A stěhování můžeme nechat až na jaro, já zatím budu trénovat pobyt venku. Vevnitř to umím, ale venku jsem to zatím moc nezkoušela….;) 🙂 Ale nejdřív se zeptejte Prdečka. Přeci jenom – je to jeho rajón… 😉

         
        • 747

          Prosinec 14, 2012 at 16:40

          😆 kdybyste viděla jak jsme mu brali míry…… Vyvaloval se na vyhřáté dlažbě v obýváku, tak jsme ho obklíčili. Z jedné strany bylo muckání, z druhé se konalo měření délky a výšky. Kolem nehotové boudy se furt motal a nakukoval dovnitř a jak byla bez střechy (ta je vyndavací a zastamdací, aby se u něj mohlo uklízet 😉 ), tak se opřel nahoře předníma tlapama a čuměl dovnitř shora jako zkušený inspektor kvality. Jakmile byla boudička hotová a postavená venku, bez řečí a okolků do ní zajel a zabydlel se.
          Ptát se nemusíme, Prďoš miluje všechny strýce a tety, co mu sem přivedem – má je na hraní. 😛

           
          • JiHei - Fotografie

            Prosinec 14, 2012 at 16:53

            Umím si představit, jak jste se u toho bavili a i tu radost, když se pak okamžitě zabydlel… 🙂 Ale hafanem v některých rodinách bych byla fakt hned. Stačí se na chvíli koukat na páníčky a paničky v oddělení potřeb pro psy, co všechno jim kupujou! Kolikrát když tam kupuju nějakou maličkost pro Betku, tak zírám, co všechno se pro hafíky vyrábí… 🙂 Betka má ráda takový tyčinky, ty by mi urafla i s rukou a pak miluje pískací hračky. Ale jenom kvůli tomu pískátku. S obrovskou chutí ho z tý hračky vyrve, pak vítězoslavně zvedne hlavu a jako kdyby řekla: a s tím zbytkem se dejte vyfotit! 😀

             
            • 747

              Prosinec 14, 2012 at 17:08

              😆 Tydle obchody neznám, jen takové obyčejnější, kde Prdovi kupujeme granule. Nemá rád ty z hyper-super a z blbýho Pedižrííí vždycky vynechával takové ty větší červené kostky -končily pak v kompostu -jedinej, kdo je tady žral, byli mravenci.
              Za nejlepší hračku považuje pracovní rukavice – ty sbírá v širokém okolí. Jak se někde staví nebo bagruje či cokoliv, už tam očumuje a obvakle dotáhne nějakou rukavici.
              Jednou jsme mu v nějakém pominutí smyslů koupili gumovou pískací hračku. Kašlal na ni. nechtěl se toho ani dotknout a doslova zdrhal před každým pokusem mu ukázat jak báječná věc to je! Vrátili jsme ji, respektive vyměnili za psí konzervu – tu už neodmítl. A přitom miluje plastové věci, jakmile někde najde něco z umělé hmoty (krabičky, injekční stříkačku..), tak to klidně šlohne a přinese si to k boudě. Už přinesl i sousedovy dioptrické brejle. Byl hnusně umělohmotné. 😳

               
              • JiHei - Fotografie

                Prosinec 14, 2012 at 17:27

                Tak to musel mít soused radost! 😀 Dneska už je Betka starší dáma, ale když byla puberťák, tak milovala PET lahve. Zarafla se do prázdný petky, zabrala všema čtyřma, vystartovala, a šílenou rychlostí jí tlačila po koberci celým bytem. Krouhala s ní zatáčky, bourala do nábytku, stavěla se málem na čumák, když se zasekla o práh 🙂 Strašně se jí líbilo jak jí ta petka praskala v hubě, kraválu to bylo na ohluchnutí, ale dalo se na to koukat dost dlouho a byla to zábava pro všechny. A stačilo k ní jenom natáhnout ruku, jako že jí to chci vzít a celej ten petkovej závod okamžitě odstartoval znovu 🙂 Šíleně jí to bavilo. Jen táta si stěžoval, že by to po sobě mohla taky i uklízet, protože šlápnout v noci při cestě na záchod na petku, je prej vo infarkt 😎 🙂

                 
                • 747

                  Prosinec 14, 2012 at 18:00

                  Měl, hlavně když jsme mu ten pohřešovanej lorňon vrátili. 😀
                  Jo, s psékama je sranda. Jsou prostě veselí a hraví a furt nás něčím baví! 😉 PETky vyzkoušené nemáme. Moc je nepoužíváme, ale jako námět na psí hračku to vypadá zajímavě. nějakou na Prďovi otestujeme.

                   
                  • lucasta10

                    Prosinec 14, 2012 at 22:17

                    Krásnej pesan, hezký příběh, ještě nikdy jsem neslyšela, že by měl pes dvoje páníčky 😀 Tady je vidět, jak jsou prostě chytří (vyčůraní, jak psala Ali) 😀 Moje Alma by to jistě brala a pokud by věděla, že každý další páníček jí dá misku se žrádlem, tak bude klidně lítat z města do města 😀 A u nás je taky petka populární, čím větší kravál a nervní lidská smečka, tím líp. 😀 Jsou to prostě zlatíčka..

                     
                    • 747

                      Prosinec 14, 2012 at 22:53

                      Nj, asi to není moc obvyklé, že si hafan najde ještě jednu smečku, ale tady se to nejspíš stalo proto, že je Prďula hodně společensky založený 😉 a pod kopcem se prostě nudil. Scházeli se tu různí psi z okolí, ale tenhle tu býval nejčastěji. Zprvu jsme vůbec netušili odkud sem vlastně chodí, až později jsme ho tak trochu vystopovali. Má to přes dva ploty a do šíleného svahu. Takže kde zrovna úřaduje nebylo ani tak moc vidět jako slyšet. 😀

                      Letní hrátky s Prdem: https://helemese.wordpress.com/2011/08/20/hodina-mutantu/

                       
                    • alibaba14

                      Prosinec 14, 2012 at 23:34

                      Vidím, že ne jen u nás jsou Petky populární, nášeho Bublinu ještě baví odšroubovávat vršky, když už je vypita. 😀

                       
                    • 747

                      Prosinec 14, 2012 at 23:52

                      To jako, že Váš hafan umí odšroubovat víčko? 😯

                       
                    • alibaba14

                      Prosinec 15, 2012 at 00:16

                      Umí, když není moc utáhlé 😉

                       
                    • 747

                      Prosinec 15, 2012 at 10:43

                      Téééda, ten je šikovnej! 😀

                       
                    • alibaba14

                      Prosinec 15, 2012 at 12:29

                      To je, když chce a taky vyčůraný, jako každý. 😀

                       
  4. alibaba14

    Prosinec 14, 2012 at 12:24

    Jo, zapomněla jsem složit poklonu, Prdeček je krásný pes a čuch na člověky je důležitý. 😉 Chtělo by to samé spokojené Prdečky.

     
    • 747

      Prosinec 14, 2012 at 13:42

      Jo, vyčůránek to je, jako všichni muckoši, ale na rozdíl od vyčůranejch lidí, umí všechnu vylouděnou péči mnohonásobně oplatit mazlením. 😀

       
    • lucasta10

      Prosinec 15, 2012 at 18:51

      To máš teda Ali šikulu, Alma umí akorát roztrhat obal na petce a pak dělá jen randál. Má takovou kost jako hračku nahoře s otvorem, kam jí dám třeba nakrájenou mrkev a ona si to z té kosti vyndavá, musí ji vždycky otočit koncem dolů, aby jí to vypadlo a je někdy fakt prča ji u toho pozorovat, hlavně když se některý kousek zasekne a nejde ven 😀 Fuj, jsem teda škodolibá panička.

       
      • alibaba14

        Prosinec 15, 2012 at 19:44

        Budu se muset po takové kosti co má Alma podívat a bude mět dáreček pod stromeček i když jsem ji zatím nikde neviděla. Bublina měl morkovou kost s jedním otvorem, do které jsme mu dávali piškoty, když byl hodný. Měl o zábavu postaráno a my chvilku klid, je to asi nejspolečenštější pes na světě, teda pokud nemá maso a pozorovat ho, jak si labužnicky počíná, byla fakt sranda. Kost už je, ale nenávratně zahrabána a na jinou pouze s jedním otvorem jsme od té doby nenarazili. Stejně tak to děláme občas s petkou, chvilku mo to trvá, než vršek odšroubuje, občas to ale vzdá. 😀

         
        • lucasta10

          Prosinec 15, 2012 at 19:50

          Ona jí to koupila tchyně, je taková červená a hlavně je pevná, že ji Almina jen tak nerozkouše. Jenže teď mi tu kost nosí pořád, hodí mi ji většinou na nohu, sedne si k lednici a čumí jak umí 😀

           
  5. Witch

    Prosinec 14, 2012 at 19:20

    Dobře to zařídil… No, naběhal se, tak se má dobře po zásluze 🙂

     
    • 747

      Prosinec 14, 2012 at 19:31

      To jo, to jeho běhání nahoru a dolů několikrát za den mu drží skvělou kondičku. 😀

       
  6. sluníčko

    Prosinec 14, 2012 at 20:44

    Ahoj Prdečku, vidím, že obhlížíš sníh jako já. Hlavně ten sníh potom netahej do obýváku. Jak se těšíš na vánoce?

     
    • 747

      Prosinec 14, 2012 at 21:50

      Ahoj Sluníčko, Prdeček vzkazuje, že se na vánoce těší, protože bude hodně voňavýho mlsání a člověci potom zase budou chtít hubnout, což znamená víc procházek k lesu. Sníh ze sebe otřepává ještě venku a ta trocha, co donese až dovnitř, prej nestojí ani za štěknutí. 😛

       
  7. Sendyman

    Prosinec 15, 2012 at 04:07

    Copak se to stalo? Jsem sem včera nad ránem nakouknul (shodou okolností jsem byl prvnííííí! 😀 ), viděl „svýho“ milovanýho Prďolu a napsal, že je holt mazák. A vono to tu není! Ale to nic.
    Hlavně že už vím, proč se mezi náma, člověkama, říká… „jako Prd“!!!

    😀 😀 😀

     
    • 747

      Prosinec 15, 2012 at 10:40

      😯 Něco muselo bejt špatně, protože žádný Váš komnetář není ani v seznamu, ani v koši, ani ve spamech.

      A jo, mazák všemi mastmi mazanej to je, však už mu bude 13, takže je to hodně zkušenej čumák.

       
  8. alibaba14

    Prosinec 15, 2012 at 12:33

    Není nad zkušenosti, moc se mně líbí Prdečkův výměnný obchod. 😛

     
    • 747

      Prosinec 15, 2012 at 12:39

      Posledně to zdokonalil a šlohnul někde nějakým dělníkům svačiny. Přitáhl si postupně dva igelitiho pytlíky. V jednom byl chleba s máslem a snad paštikou, ve druhým tři rohlíky a nakrájený lovecký salám. Sebrali jsme mu to a pátrali po okolí kdo asi tak zůstal kvůli našemu kleptomanovi bez sváči. Nedopátrali jsme se, takže salámek a chleba s paštikou dostal zase zpátky a rohlíky jsme usušili pro ptáky. Blbý je, že někde byli dva lidi bez svačky a asi dosud netuší jak jim vlastně zmizela. 🙄 😆 :mrgreen:

       
      • lucasta10

        Prosinec 15, 2012 at 18:56

        Teda chudáci dělníci 😀 Alma doma nic neukradne, ví, že nesmí, ale pokud je bez dozoru, tak je z ní straka. Nejvíc mě na ní štve, že sockuje, na prochajdě vždycky někoho potkáme, kdo má v kapse pamlsky apod. a když jí ho dají /s mým dovolením/, tak se jí už nezbaví, jen před nima sedí a čumí na ně, hrůza. Přitom jí odmala vychovávám, ale někdy se chová opravdu jak totální blbka 😀 😀 /no Sendy psal, jakej pán, takovej pes 😀 :D/

         
        • 747

          Prosinec 15, 2012 at 20:20

          Nj, Prďoš si ale doma taky nic bez dovolení nevezme.Běžně třebas spí v obýváku, kde jsou na stolku sušenky nebo třeba vánoční cukroví a i když by na to pohodlně dosáhl, nestalo se, že by si něco vzal. Jenže todle prostě jak byl na lovu pracovních rukavic měl někdo odložené asi na zemi nebo tak, že to Prďula pochopil tak, že je to „volné“. No a to pak teda nezaváhá. 😀
          U cizích nesomruje mlsání, jako spíš pomuckání. A to si opravdu nemyslím, že by byl nedomazlenej. 😉

           
          • JiHei - Fotografie

            Prosinec 15, 2012 at 23:05

            On se udrží, když je na stole vánoční cukroví?? Hrdina! Tak to Betka by se kvůli němu klidně přizabila 🙂 Vánoční cukroví – to je nad její síly 😎 … i nad moje – já taky chodím mlsat na ten namrzlej balkon a o to přizabití si taky koleduju… 😎 Ňák to máme v rodině…asi..bo co.. 😉

             
            • 747

              Prosinec 16, 2012 at 00:16

              Fakt si ze stolku nic nevezme. Chodí kolem načuchává, významně naznačuje, že by teda… kdyby jako to bylo volné a nebo sme mu nabídli….., ale nestane se, že by si to vzal sám od sebe. Celkem jsme si to ani neuvědomovali, že je to vlastně tak trochu zázrak, až když jsme byli u známých a tam se nedalo nejen nechat cokoliv na stole nebo v reálném dosahu jejich „čumáčka“, ale ten jejich mamlas mi klidně vyrval kus žvance z ruky, jen proto, že nebyla zrovna dost vysoko nebo daleko od něj . 🙄

              Tak na tom balkoně teda opatrně! Nebylo by přece jenom lepší nebejt na sebe tak přísná a dát si nějakou zásobičku do kuchyně? 😉

               
              • JiHei - Fotografie

                Prosinec 16, 2012 at 10:45

                Tak to Betka si sedne před toho, kdo jí, upřeně na něj začně koukat a když jí ignoruje, tak na něj štěkne! Jakože – dej mi taky a necpi se sám 🙂

                Kdepak. Co se týče vánočního cukroví, musí být na mě i na Betku přísnost 😎 Z jedný zásobičky by pak byly třeba tři zásobičky a já bych po Vánocích neprolezla dveřma 😉 Takhle musím složitě probruslit balkonem, hrábnout do krabice a vytáhnout cca tři kousky a je ode mě pokoj. Mít to doma na talíři, tak to sjedu celý! 😀 A přitom jinak nijak zvlášt na sladký nejsem. Ale to cukroví je prostě nad moje síly… 😉

                 
                • 747

                  Prosinec 16, 2012 at 11:32

                  Jo, Prďoš to zkouší občas taky, ale nikdy neštěká, jen, když se mu zdá, že by mohl dostat aspoň koštnout, tak jemně ťukne čumákem do nohy, ale když ho vydržíte ignorovat, tak si po chvíli lehne a oddaně čeká, až teda smečka dožere a vzpomene si na něj… Když to jde, tak mu nějaké mlsání od stolu dáváme zároveň s tím jak sedáme k jídlu -aby jako měl pocit, že celá smečka žere naráz 😉 , pak nesomruje, zalehne k miskám a klidně čeká na nášup.

                  My s tím sladkým tak nečekám, páč nejvíc se toho stejně sní PŘED vánocema, pak už to není tak lákavé a jednou se nám tím odkládáním konzumace cukroví „až na vánoce!“ stalo, že jsme to pak nemohli ani sníst a šlo to mrazáku a měli jsme ho zase až na velikonoce -kdy jsme na ně konečně znovu dostali chuť. 😀 Takže já radím, ďobat pozvolna podle chuti, však ono se to taky přejí. 😛

                   
              • lucasta10

                Prosinec 16, 2012 at 11:38

                Já se přiznám, že tohle mi vadí, takhle nevychovaní psi. Alma jednou jedinkrát vytrhla synovi koblihu z ruky, tak jsem ji seřvala, jinak si nedovolí, když jsem hodně hnusná, tak ji dám třeba něco na zem a řeknu „nesmíš“, tak trpělivě čumí, slintá a čeká.. 😀 Spíš řeším pořád to, že někteří mají tendenci mi ji krmit, na to jsem alergická hodně, protože Almina má trochu problémy se zažíváním a leccos ji nesedne a pak lítáme ve dne v noci. Příbuzný už jsem si vycvičila, že se bojej jí něco dávat 😀 ale cizí lidi kolikrát něco podstrčí aniž se ptají, takže pak jsem u nich nafoukaná kráva, když jim to vytknu. Je to o lidech, někteří chápou, jiní ne. My na chatě máme cukroví v kuchyni na zemi, kde je chladno, takže pokušení veliký (pro všechny), ale musím moji holčičku pochválit, že se opravdu drží a nekrade 😀 😀

                 
                • lucasta10

                  Prosinec 16, 2012 at 11:41

                  Ten můj příspěvek se Éro vztahuje na to, jak jste psal o vytržení jídla z ruky, aby to nevypadalo, že je to na Vašeho Prdečka 😀

                   
                  • 747

                    Prosinec 16, 2012 at 11:55

                    Jo, to je jasný z kontextu. 🙂
                    No, oni za to taky moc nemůžou, mají celkem rozvětvenou rodinu a plno kamarádů, kteří se u nich furt mojaí a když byl jejich retrívr malej, tak mu všichni chtěli dělat kamaráda… tak se jim ho nepodařilo nějak moc vychovat. Nemám jim to za zlé, ani tomu hafanovi, je to dnes takovej halama, že připomíná Bohouše ze známýho filmu. Furt by žral. 😀

                     
                • 747

                  Prosinec 16, 2012 at 11:58

                  Tak to musí mít Alminda extrémně silnou vůli! Todlecto by asi Prd neustál. Tady co je na zemi, je jeho. 😀 Zvrhle ho totiž zneužíváme k úklidu rozlitého a rozsypaného v kuchyni…. když se stane, že něco jedlého skončí na dlažbě, tak to Prďa ochotně „uklidí“. 😀

                   
                  • lucasta10

                    Prosinec 16, 2012 at 12:20

                    No zase ji nebudeme moc chválit, samozřejmě, kdyby něco spadlo a já u toho nebyla, tak je to její, nebo chodí po kuchyni a hledá drobky 😀 Protože ona je prostě prase, který je schopný všechno sežrat, proto ji cvičím a neustále hlídám, kolikrát jí bylo blbě a to víte, tady v Praze nikdy nevíte, kterej blbec někde něco pohodí a já se o ní bojím..

                     
                    • alibaba14

                      Prosinec 16, 2012 at 13:09

                      Alma by zasloužila metál! 😀 Ten náš si nevezme, když se mu řekne nesmíš, i když maso raději nenecháváme bez dozoru, to by asi dlouho nevydržel, sice zkouší loudit, někdy bohužel i vyloudí :(, ale jak něco spadne na zem, je jak blesk. Letos ukradl poprvní ze stolu, manžel nechal na stole tvarohové koláče, šel pryč a tvaroh to on může, ovšem skoro vše mu chutná :D, sice to bylo nejdřív na mě, naštěstí ne dlouho. 😀

                       
                    • 747

                      Prosinec 16, 2012 at 14:12

                      Krasavici Almu vidíme na obrázku u lucasty a jak vypadá ten Váš, Alibabo? Podle Vašeho popisu vydá za 40 loupežníků. 😉

                       
                  • alibaba14

                    Prosinec 16, 2012 at 16:52

                    Náš veliký pejsek vypadá roztomile a někdy se tak i chová. 😀 Je to kříženec labradora a bernského salašnického, takový mohutný černý labrador s bílou náprsenkou, ale tvrdohlavý jak mezek, no a vyčůraný, taky dělává v kuchyni vysavač. 😀 Ale když jsme pryč třeba jen několik min. vítá nás, jak kdyby jsme byli pryč několik hodin. Na procházce by byl nejraději pořád, má nastaveného budíka, tím pádem někdy i moc otravný, asi nechce aby nám zakrněli nohy, tohle je zhruba náš rozmazlený Bublina. 😀

                     
                    • 747

                      Prosinec 16, 2012 at 18:07

                      😀 40 loupeživých pesanů v jednom!
                      A zmínil Vám Sendy jeho moc pěkný hafaní povídání:
                      https://helemese.wordpress.com/?s=ahoj+jmenuju+se

                       
                    • lucasta10

                      Prosinec 17, 2012 at 11:24

                      Ali, metál zasloužím já ne? 😀 😀 Ale to není nic těžkýho když to učíš psa odmalička. Nicméně zároveň se popřu, protože odmala ji učím poslouchat na přivolání a neskákat na lidi a to teda se stává, jako kdyby vůbec nevěděla, která bije, mrcha 😀 😀 Ona je tak typickej labík, praštěná, miluje lidi, přátelská, že někdo na ni udělá třeba „jéžiši, ty jsi krasavice“ (mně to samozřejmě nikdy nikdo neřekne 😀 :D) a už jí má uvrtěnou u sebe. Ona jak je štíhlá a má takovej jemnej ksichtík, tak si každej myslí, že je ještě štěně, navíc ona se stejně tak chová 😀 A to vítání je asi u všech stejný a to nejkrásnější, člověk má pocit, že aspoň někdo ho rád vidí 😀 A Éro děkuju za kompliment, já věděla, proč tam mám dát jeji fotku 😀

                       
                    • 747

                      Prosinec 17, 2012 at 12:43

                      Jj, nikdo Vás neuvítá tak, jako pes. I když musím přiznat, že ten náš je někdy uraženej, že jsme ho nevzali s sebou (furt nás podezírá, že si jezdíme hrát s cizíma pejskama) a to pak dělá, že nás nevidí a neslyší. Proběhne tryskově kolem, šlápne mi přitom klidně na nohu, ale ani se na mě nepodívá a má hrozně moc pejskovské práce někde za plotem nebo na opačné straně zahrady. Naštěstí mu to nevydrží moc dlouho a přijde se přivítat za pár minut o to mocněji. :mrgreen:

                       
  9. ustarnouciblogeriny

    Prosinec 15, 2012 at 17:17

    Milý Prdečku! Máš velké štěstí…A moc ti to sluší…

     
    • 747

      Prosinec 15, 2012 at 18:00

      Hafušky, hafušky! Mazli, mazli, muck! 😀

       
  10. oldwomen

    Prosinec 17, 2012 at 15:04

    Pche, sváča, lovečáček, paštička, pracovní rukavice… Prde, jsi ještě rybízek. Todlecto je plotňák, po kterém touží každá koc:
    http://zpravy.idnes.cz/dingo-ukradl-v-australii-tasku-plnou-penez-a-sperku-fhz-/zahranicni.aspx?c=A121217_133018_zahranicni_ipl#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main
    Buď v klidu, Štěně je mistr ve vybílení botníku. Holt Stařík neudělal uzavíratelnej 🙂 a naučilo se velice rychle krást Starýmu psovi kosti z jeho tajných zásobáren. Občas se povede i z misky.

     
    • 747

      Prosinec 17, 2012 at 15:15

      Šikovnej psék, ale nevyplatilo se mu to. Škoda ho. 🙂

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: