RSS

Být cuchta je IN!

08 úno

Chudáci mladí borci! Najít dnes mezi mladými babáči takovou, co by vařila jako jejich maminka je zhola nemožné a tak jsou často rádi, že najdou alespoň takovou, co nepije jako jejich tatík…
Jo jo, být cuchta je dneska in. Jenže dnes se tomu neříká hezky česky lemra líná nebo cuchta. Dnes se říká, že „má jinak nastavené priority“!
Velká část děvčat už nehledá takové přežitky dob minulých jako lásku a partnerský vztah, ale především sponzora. Touží po bohatém chlápkovi, který jim zajistí životní úroveň podle Cosmopolitanu nebo hollywodského seriálu. V žádném případě totiž nehodlají být svému muži uklízečkou či kuchařkou. Na to jsou přeci dneska už firmy! Cuchta neuklízí, nechává si uklízet. Cuchta moc nevaří, v lepším případě ohřívá polotovary v mikrovlnce, běžněji se dožaduje stravování v restauracích nebo alespoň dovozu pizzy. Má totiž: JNP – Jinak Nastavené Priority!!!
Na jednu stranu ji lze chápat, nikdo ji k domácím pracem nenutil a někdy ani nepustil. Nic z toho, co běžně zvládala její babička a nejspíš snad i matka, ona neumí. Není zvláštností potkat dnes třicetiletou ženskou, která neumí umýt nádobí bez myčky, netuší, že okna nemyje deštíček a že záclony se někdy taky perou. Že by snad dovedla zacházet se šicím strojem je úplné sci-fi, zato však má na všechno jasný názor – nejčastěji takový, který si našla na internetu přes svůj i-phone. Ke svému chytrému mobilu je přilepená non-stop a odloží jej jedině ve fitku nebo při zkoušení hader v butiku. Stále nakupuje nové oblečení protože neumí přišít ani odpadlý knoflík nebo utržené poutko. A taky přece nebude nosit totéž, co už na sobě měla v loňské sezóně! No, brrr! Cuchta je vždy načinčaná, oblečená jedině ve „značkovém“- i kdyby to měly být jen tepláky. Koupelnu má zpravidla vydekorovanou haldou drahých mazadel a líčidel, parfémů a řadou aromatických svíček. Přesto není výjimkou, že sama smrdí potem. G340277[1]Dokáže prosedět celý den u televize nebo počítače a nevyruší ji ani pavučina nad její hlavou, natož nějaké ty chuchvalce prachu nebo šmouhy na skle, když má uklízečka zrovna 14 dní volno. Cuchtu televizní nezajímá politika – zdržuje ji od seriálů a je pro ni nepřehledná. Cuchta počítačová někdy televizí pohrdá a o to vášnivěji pak agituje pro multi-kulti, squating nebo všelijaké ekologicky se tvářící teorie, kterým sice nerozumí, ale o to houževnatěji je uctívá.
V kolonce zájmů „jinak nastavených priorit“ nenajdete tak archaické pojmy jako umění, knihy, zahrada nebo pletení, dnes frčí jedině shoppování, suši, inlajny a fejsbůk….
Jakmile cuchta uloví vhodného sponzora, pojistí si jeho nehynoucí zájem dítětem. Jedním. Dvě jsou spíše nehoda, protože to už je nadbytečná zátěž. Kdyby to totiž šlo, měla by dítěte nejraději jen půl – i tak je s tím plno starostí, které jsou dobré jen k tomu, že jimi zdůvodní jak opravdu už nic dalšího dělat nemůže a nestíhá. Cuchta rychle objeví magii kultu dítěte. Na dítě či péči o ně lze totiž svést úplně všechno. K uklízečce, která jí dvakrát týdně chodí uklidit třípokojový byt, přibude chůva, která jí umožňuje „mít taky čas pro sebe“. V čase pro sebe, chodí s kamarádkami stejného vyznání na kávičku, do fitka, solária nebo na manikúru nebo s nimi alespoň proklábosí celý den na fejsbůku. Nedovtípivý sponzor cuhty se tak někdy dostává do podivné situace, kdy vydělává na všechny ty věci a služby – tak nutné pro blaho jeho vyvolené, až padá na hubu a ještě je mu vyčítáno, že je málo aktivní, stále unavený a má málo času na Rodinu. V nejednom případě se po pár letech výčitek dočká žádosti o rozvod s návrhem na neskutečné alimenty, protože coby přepracovaný vůl přehlédl na svých účtech náklady na domácího přítele.
G340226[1]Je několik možností jak včas odhalit cuchtu. Prvním příznakem je třeba to, že ráda jedná povýšeně a arogantně s prodavačkami, s obsluhou v restauraci, personálem hotelu nebo se svými podřízenými. V restauraci po ní zůstává na stole i pod stolem chlívek, za jaký by i praseti bylo stydno. Jede-li na víkend, balí se nejméně dva dny, protože s sebou vláčí horu zbytečností, které vždy rozeseje po pokoji tak, že mezi nimi poházené špinavé prádlo, zmuchlané ručníky, nebo zbytky jídla skoro přehlédnete. Diagnostikovat cuchtu ještě dříve je možné podle čtyř vcelku nenápadných a nevinných faktorů, které jednotlivě vůbec nic neznamenají, ale ve vzájemné konjunkci jsou z 95% jistotou, že máte co dělat s echtovní cuchtou. Pokud se neodhalí sama tím, že vám při zmínce o domácnosti nebo jídle hrdě oznámí, že ona má jinak nastavené priority, buďte na pozoru, objevíte-li u kandidátky na partnerku tři z následujích příznaků a bez váhání zdrhejte, zjistíte-li všechny čtyři. Každá cuchta se totiž bezpečně pozná tak, že úplně na všechno má jasný a neochvějný názor – je vždy připravena poučit chirurga o transplantacích, projektanta o izolacích nebo chemika o plastech, sdílí domácnost s exotickou kočkou, intenzivně kouří a vrší pyramidy vajglů v popelnících, které takřka nevysypává a hlavně: nemá doma jedinou živou kytku! Na poslední fenomén si dávejte speciálně bacha, ale zároveň nazapomínejte, že existuje asi 5% šance, že se cuchta žádným z uvedených způsobů neprozradí. To je totiž extrémně nebezpečný druh z kategorie cuchty rafinované s výrazně vyvinutou schopností dočasně předstírat hodnou, vzdělanou, pracovitou, kultivovanou, zábavnou a čistotnou dámu.
Mladým mužům, kteří nepostřehli cuchtismus své partnerky včas, není co závidět a těm starým, co si tyhle naleštěné „mladší modely“ pořizují namísto svých prvních manželek, to nakonec vlastně všichni přejem! 😆

 
komentářů 85

Posted by on Únor 8, 2013 in UFO

 

Vlastnosti:

85 responses to “Být cuchta je IN!

  1. Canan Pamuk

    Únor 8, 2013 at 23:08

    Já jsem četla místo “ záclony se někdy taky perou“ omylem, ehm „záclony se taky neposerou“, což je tedy můj názor na věc (jsem latentní cuchta, mám stovky parfémů, ale zase umím vařit a šít na stroji!), a jinak celkem sdílím psané.
    Hrozně mne baví cuchty, co blogují – něco jako „těžký život cuchty“, která se probudí s těžkou migrénou, ale překoná se, odveze dítě na hlídání a jede s kamarádkou na celý den plkat o hadrách a nakupovat v Háemku a Ňujorkru. Dokonce jí bylo tak strašně nevolno, že se u cizí ženy na návštěvě musela naložit do vany, aby mohla pokračovat v shoppingu kozaček ve slevě (nevymýšlím si, tak to doslova bylo). Když má krizi ve vztahu, nechá si vytetovat jméno „miláčka“ na další končetinu a je zase fájn.
    Ale….neznamená to náhodou, vážená paní, že jsme prostě staré? https://www.youtube.com/watch?v=q-XSY26A8AY

     
    • oldwomen

      Únor 8, 2013 at 23:23

      Ehm, s názorem, že záclony se taky neposerou, bezezbytku souhlasím. A Alfrédce pavučinu (zimní byt na verandě) rozhodně likvidovat nebudu. Za poskytovaný azyl se mi odměňuje v květnu kokonem plným nových křižáčků a komár-free domem. V prázdninových nocích neocenitelné blaho nerušeného spánku a nepoštípaných končetin.
      Éro, nechte cuchtu žít. A buďte velkorysý. Dopřejte jí vhodný protějšek z mamahotelu.

       
      • 747

        Únor 8, 2013 at 23:39

        Však jo, už jsme to téma párkrát probrali a víte jak to vlastně myslím. Echt JNP cuchta je něco úplně jiného, než drobné variace pracovité pohodářky, která neprudí kvůli malichernostem. 😉

         
      • Sendyman

        Únor 12, 2013 at 19:51

        Babušky, tak tohle Ti klidně podepíšu! 😀

         
    • 747

      Únor 8, 2013 at 23:46

      Parfémy jsou fajn, horší je, když není v koupelně po ruce mýdlo. Nekecám – znám takové domácnosti, kde jdete na záchod a mýdlo nět! Zato svíčičky a prázdné flaštičky jsou všude. 😯
      Háemko a Ňujorker jsou dobrý místa, kam ve městě odložit skromnou ženu bez obav z totálního vybílení konta. 😀

       
      • Canan Pamuk

        Únor 8, 2013 at 23:52

        Pche, nemyslete, viděla jsem film, kde lidi dokázali utratit miliony dolarů v K-martu.

         
        • 747

          Únor 9, 2013 at 12:30

          Tak to asi budou jiný extrémisti – neutratili to za žrádlo? 😯
          A teda poučte mňa, ale HM a Ňůjorkr přece nejsou žádný značkový hadry, tam je to oproti těm „opravdovým“ levný.

           
          • Canan Pamuk

            Únor 9, 2013 at 12:53

            Jde o množství…V tom filmu: koupili si dva grily, nafukovací plastový nábytek na zahradu, hromadu stejků a světýlka na celý barák… Kdybych já si vzpomněla na ten film, určitě to je kultovní scéna: konec filmu, právník rodiny vystoupí z taxíku a uvidí ten ošumělý papírový floridský barák ověšený lampičkama a zahradu zavalenou hromadama krámů – něco jako když Donutil uviděl Bohušův kolotoč…
            Já si na to vždycky vzpomenu, když vidím nějakého nového zbohatlíka v extrémně drahém autě, kabelku z Pařížské a zuby jak noty na buben.

             
            • 747

              Únor 9, 2013 at 16:06

              Checht, tak v tom mám štěstí, kabelku z Pařížský totiž nepoznám, auto je mi celkem šumák. Poznám jen ty špatný žuby.

               
    • ustarnouciblogeriny

      Únor 9, 2013 at 19:05

      Těžký život cuchty… Hmmm… To je název pro blog! Budu o něm přemýšlet…
      Myslím, že mám po včerejším pivu migrénu… Ááááchich… Jdeš se mnou šopovat???

       
      • Canan Pamuk

        Únor 9, 2013 at 19:06

        Mluvíš o zlínských a vizovických šopkách?

         
        • ustarnouciblogeriny

          Únor 9, 2013 at 19:15

          Jóóóó!!!

           
          • Canan Pamuk

            Únor 9, 2013 at 19:21

            Tak to jdu!

             
            • 747

              Únor 10, 2013 at 20:45

              Počkejte na mě, někdy zjara dorazím do Zlína. 😀

               
              • Canan Pamuk

                Únor 10, 2013 at 21:09

                Jasně. Já můžu šopovat kdykoliv a v neomezené míře. Akorát abych stihla školku. Já jsem v mládí skoro prošopovala játra. Někdy se šopovalo i večer-noc-den-noc-den-noc v kuse… Chudáci cajzli kvůli tomu musejí do hospod.
                Číst to tady nějaká bloggerka, tak mne nařkne, že jsem cuchta. (Ale jsem v klidu – už je tady moc dlouhý text).
                Jdu se teď v klidu podívat na ty vaše obrázky.

                 
                • 747

                  Únor 10, 2013 at 23:10

                  Chjo…. mlááádííííí – to se fšecko dělalo tak nějak grandiózně a jakoby samo od sebe. Zatímco včíl… raději nesrovnávat. 😳

                   
      • 747

        Únor 9, 2013 at 22:45

        Nj, dámy, jenže jenom šopování na kariéru echt cuchty nestačí! USB už se přiznala, že doma má naklizeno jako v klícce a CP zase denně voní. Jste bez šancí! 😆

         
  2. tokijskadomovnice

    Únor 9, 2013 at 02:04

    Takové ženy opravdu existují?

     
    • 747

      Únor 9, 2013 at 12:32

      Bohužel ano. Znám několik exemplářů a jejich chlapi opravdu zaslouží politování. I když….. jejich volba, možná mají skrytě masochistické sklony. 😉

       
  3. JiHei - Fotografie

    Únor 9, 2013 at 10:43

    Brrr! Naštěstí nikoho takovýho osobně neznám. A díky Vašemu článku mám fajn pocit z toho, že mám kolem sebe normální lidi (ženy, kamarádky) 🙂

     
    • 747

      Únor 9, 2013 at 12:38

      😀 Cuchty kamarádky příliš nevyhledávají (musely by se o ně občas „starat“), maximálně mají nějakou sobě podobnou nebo kamarádí s vlastní matkou (kterou si zotročí) případně sestrou, jinak si sociálně vystačí s virtuálním kamarádstvím přes fejsbůůůk.

       
  4. oldwomen

    Únor 10, 2013 at 10:00

    Skoro bych řekla, že vítězkou v soutěži o cuchtu jsem já. Často nevoním a jsem upocená. Pavučiny mne nechávají klidnou. Nejvíc sociálních kontaktů mám v počítači, i když sociální sítě neprožívám. Robě mám také jedno. Jenže jít do obchodu je jedna z mých opravdu děsivých nočních můr. Ale bouchačovi se správnou technologií položení podlahy poradím s přehledem, stejně tak docela přesně řeknu opravářovi, co je v pračce rozbitého a občas si ho vychutnám, když se začne pouštět do odborně machovského výkladu.
    Dámy, myslím, že bychom ze sebe tak půlcuchtu poskládaly. Halt nejsme dokonalé.

     
    • Canan Pamuk

      Únor 10, 2013 at 10:50

      Já myslím, že pořád nevíme, o čem se vlastně bavíme…je to toto, ne? http://elizabethlore.blogspot.cz/2013/01/soo-exhausting-day.html

      Upozorňuji na původní název článku, který si můžete přečíst v příkazovém řádku – „migréna“ se z toho stala ža po ohlasech.

       
      • oldwomen

        Únor 10, 2013 at 11:48

        To je teda nářez.
        Spíš pár na zadek už pár let chybí. Děvče je produkt bezkonfliktní výchovy? Nebo obětí kultu jedináčka? Au, to jí bude bolet, až se potká s dospělostí. Ehm, se ztrátou sponzora jsem chtěla napsat. Vlastně je mi jí líto.

         
      • 747

        Únor 10, 2013 at 12:23

        Ufff! Tak tohle je síla. Ano, má dobře našlápnuto na cuchtu, nyní ve stadiu „micina“. Brrr! 👿

         
    • 747

      Únor 10, 2013 at 12:33

      Marná snaha, OW. Vy máte k cuchtám stejně daleko jako já k cévnímu chirurgovi. Pot z fyzické práce cuchta nezná a většina řemeslníků Vám technickými znalostmi a logickým myšlením nesahá ani ke kolenům. Takže smůla, v této kategorii nezabodujete. 😀

       
      • oldwomen

        Únor 10, 2013 at 14:42

        🙂
        Když já jsem se pokoušela naznačit, že jak není koza jako koza, tak není jinak nastavená priorita jako jinak nastavená priorita a tak podobně. O totéž se, cítím, asi snažila i Blogerína a CP 😀
        Dneska je venku hnusně a vůbec alespoň den v týdnu by se měl věnovat odpočinku, dobře, půl den dovolené :-)… pročetla jsem víc příspěvků blogerky Elizabeth Lore. Včetně myšlenkově bohatých diskuzí pod nimi. Vybavil se mi film Páté kolo u vozu. A pak taky přehršel prvorepublikových o vdavekchtivých salonních feministkách. A taky se mi vybavilo, jak jsem si představovala, co se to asi může ptát za troubelínku… jo, vy nevíte na co? Nedávno jsem lapla ve virtualitě dotaz asi budoucí kunshistoričky, teda vono asi spíš hysteričky, proč mají na starých portrétech ženy tak nepřirozeně silné paže, že si toho povšimla zejména na portrétu Boženy Němcové. Byly tam plky o módnosti ideálu krásy a pak jeden, který natvrdo sdělil, že paní Božena měla sice čtyři děti, ale rozhodně neoplývala ani bohatstvím, aby si mohla dovolit služku, a že manžel, četník financ, byl v domácnosti buď nepřítomen a nebo nenápomocen. A že to bylo ještě před vynálezem automatické pračky a elektrifikací vůbec, že dálkové topení bylo snem a vodovod v bytě luxusem. Že každodenní trénink zvedání batolete a věder s vodou a tak podobně dělá, s nejen pažemi, divy. Nějak se mi krásná paní četníková objevila před očima, když jsem koukala na fotosy solárkem opálené Elizabethky. Moc zmatečného i zmateného mi lítalo hlavou nad čtením blogísku.

         
        • 747

          Únor 10, 2013 at 16:20

          Fíííha, tak to jste statečná a odolná, pročítat něco takového důkladněji. Mě úplně odrovnaly po textu: „hele, jak Vaňkovkou šmejdím skvěle!“, už ty vzdychánečky a lichotečičky pod tím. 🙄

          JNP se mezi sebou zase tolik neliší. V podstatě jde o ten typ, co se usilovně vyhýbá jakékoliv domácí práci a svoji kvalitu poměřuje hadrama a kontem sponzora. 😉

           
    • Sendyman

      Únor 12, 2013 at 19:58

      Hele, OW, neblbni. Ne každá cuchta je zároveň inženýrkou skrzevá letecký technológie!

      😀 😀 😀

       
      • oldwomen

        Únor 12, 2013 at 20:05

        Tebe ty názvy předmětů včetně státnic berou víc než mě 🙂 Navíc o tomto problému můj příspěvek není a Érovo článek už vůbec ne.
        Ani na dojivost to vliv, myslím, zrovna nemá…

         
        • Sendyman

          Únor 12, 2013 at 21:06

          Ále co: na jednu stranu jsi „špindíra“ – nevyháníš křižáky. A na druhou stranu jsi to, co vím já. Pečlivá a laskavá selka, která se stará. Francouzský sejry jsou docela fajn, ale na Tvůj nemaj.
          No, už jsem ho dlouho neměl, jak to hodláš řešit?

          😀 😀 😀

           
          • oldwomen

            Únor 12, 2013 at 21:25

            Nemám zástup k dojení. Prahu časově nezvládám. Sýrce je dost i pro Jamajčany, ale nevím jak dodat. Ten samý problém mám i s Brnem.
            Poštou? A náklady na půl?

             
            • Sendyman

              Únor 12, 2013 at 21:54

              Stařenky, je to námět k zamyšlení. Pravda je taková, že to, co proběhlo, jsem dělal jen z lásky k Tobě a sobě (tedy to, co jsem sežral sám, a že to několik kilo bylo! : -D), to další z čistýho enthusiasmu. Totiž tak, že odkoupeno od Tebe, prodáno v Jamajce za stejnou cenu.
              Kdyby tam byl zisk, už se dostávám mimo zákon. Tak co myslíš, mám si tu živnost udělat, ona to není jen Jamajka… :-)))))))

               
              • Sendyman

                Únor 12, 2013 at 22:04

                Jo, a co si budem povídat, nějakej zisk na dopravě a na tom, že tu laskominu sežerou úplně cizí lidi, bychom mohl mít, ne? Fifty fifty. 🙂
                Ovšem do tý doby, dokud se nestanu výhradním dodavatelem nejlepšího sejra pro Prahu a Středočeskej kraj. Pak teprv začnu bejt svině! Odboráře nebrat!

                😀 😀 😀

                 
  5. lucasta10

    Únor 12, 2013 at 13:07

    Éro, já teda ve Vašem článku najdu i kus sebe, jen nevím, jestli cuchtu nebo ne 😀 Šít neumím, záclony mě tak nějak nezajímají, vařím jen když musím, parfémů mám cca 10, teď mi kamarádka chodí venčit psa a já dřepím na netu 😀 😀 Ale zase upřímně, bohužel hodně chlapů se právě na tyhle cuchty na ulici kouká, v tu chvíli je nezajímá, že vedle něj stojí jeho věrná, nenalíčená, hodná pracovitá manželka 😀 A pokud si stařec nad hrobem pořídí tuto ženskou, je mu asi jedno, kdo mu uvaří, uklidí apod., stačí když vidí doma mladou kost a hned se mu líp dýchá 😀 A ono je i spousta „cuchtáků“ /bože, to jsem vymyslela slovo/, kteří nevědí, kam se montuje žárovka a co dělat když nesplachuje záchod 😀

     
    • JiHei - Fotografie

      Únor 12, 2013 at 15:56

      A to jste teda trefila hřebík na kebuli! Přesně tak to je – cuchty jsou totiž vlastním výtvorem chlapů samotných, protože oni je takové chtějí! Proč by je v tom jinak podporovali, financovali a drželi si je doma? Protože jim dělá dobře mít vedle sebe reprezentativní a naparáděný kousek. Uklidit může paní na úklid, děti pohlídá chůva – hlavně ať ta jeho ladí k autu a k hodinkám…. a ať kolegové ztrácí dech při pohledu na tu nádheru 😉 😎

      A to je vlastně důležitý pohled z druhé strany, který nám tu chyběl a tímto jsme zjistily, kdo vlastně cuchty vyrábí a dodává je na trh 😉

       
      • 747

        Únor 12, 2013 at 17:57

        Hm, asi i na tom něco bude.
        Ale aby nedošlo k mýlce, ne každá cuchta vypadá jako „modélka“. Ty, které znám, jsou, až na jednu, docela nehezké, zato dostatečně sebevědomé až drzé. To, že si je jejich chlapi pořídili je často souhra podivných náhod a zejména dostatek odhodlání na straně těch cuchtiček a pravdou je i to, že jsou to chlapi, kteří obvykle neznají moc čistotnou a pracovitou ženu ani ze svého domova. Patrně se zde projevuje tíhnutí k dědičnému partnerskému vzoru. 😈

         
      • lucasta10

        Únor 13, 2013 at 10:54

        Ano, máte pravdu, takhle to je, jenže to Éro do toho článku nějak zapomněl napsat 😀 Takže si chlapi nestěžujte, nemáte cuchty vytvářet !! 😀 😀

         
        • JiHei - Fotografie

          Únor 13, 2013 at 11:31

          JO! Přesně tak! 🙂 😉 😎

           
          • lucasta10

            Únor 13, 2013 at 11:47

            JiHei a je to, zase to musely vyřešit ženský 😀 Můj manžel je naštěstí vychovanej, že nečumí jak tele na nový vrata, když vidí typickou cuchtu, ale já to už poznám a protože vím jaký typ se mu líbí (i když já jsem přesnej opak), vždycky se bavím, jak si nenápadně dotyčnou prohlíží. 😀 Mně to nevadí, já se taky kouknu po pěkným chlapovi, ale mám kamaráda, kterýmu bych (bejt jeho žena) dala pár facek, protože ten prostě zírá. Na rozdíl od Éra si myslím, že cuchty jsou právě moc pěkný ženský. A co je od chlapů nejhorší, že mají doma hodnou ženu a poříděj si milenku typu cuchty. Takže když je pak průser, dobře jim tak 😀 😀

             
            • 747

              Únor 13, 2013 at 12:01

              Vždyť jo takovejm blbům to přece všici přejem!
              Cuchty, který znám:
              – dvě svýho sponzora rozvedly a lapily na nové dítě, tam to ještě jednou bude zajímavé
              – jedna ulovila sponzora, dítě si pořídila s nemakačenkem, rozvedli se a sponzor platí jak mourovatej
              – jedna má ve sponzorovi zároveň sluhu, který přijde z práce a jede nakoupit, uvaří, uklidí ze stolu, umyje nádobí, vypere, pověsí, vyžehlí… nikdy jsme ji neviděli nic z toho dělat, odleze od stolu a nechá tam i hrnek od kafe, aby měl chlapec co uklízet 🙄
              – další dvě se nechávají vydržovat, jsou doma a celé dny sedí u tv s noťasem a sjíždí FB, kolem bordel jak v tanku, živé kytky dávno zdechly a umělé jsou pod vrstvou prachu, k tomu smrad a chlupy z koček
              😀

               
              • lucasta10

                Únor 13, 2013 at 12:51

                Tak já bych brala 3. možnost, tak aspoň pár let před smrtí 😀 Dřepět pořád doma by mě nebavilo, chlupy mám z Almičky doma taky, i když denně zametám, prostě psí chlupy jsou největším přítelem člověka 😀 U počítače sedím taky, ale zase všeho moc škodí že? 😀 😀 Ale zase třeba jsou ti sponzoři, které tady popisujete, šťastní, mají pocit, že se o svou lásku dobře starají (asi vyjma 2. možnosti). Můj děda byl taky 3. možnost, babičku obskakoval, že nedělala nic, jen pletla, hádala se s ním, že má studený kafe apod. Nikdo z nás dodnes nepochopil, proč si ji vzal a tohle všecho snášel. Asi to byl prostě typ chlapa, kterej takovou ženskou potřeboval, zatímco jinej by ji zatloukl do země. Holt se protiklady přitahují 😀 😀

                 
                • 747

                  Únor 13, 2013 at 13:34

                  Možná, ale fakt je, že cuchty mají výjimečnou schopnost nabulíkovat tomu ňoumovi, že tak je to správně a tak to má být a pokud něco podobného viděl doma u rodičů, tak je to o to snadnější. A někteří jsou prostě jen hloupí a nevšimnou si, že jsou z nich idioti a jiní jsou zase masochisti. Holt, každý dělá co má rád a lidé sou různé. 😀

                   
            • JiHei - Fotografie

              Únor 13, 2013 at 13:59

              Přesně tak. Jo a těm, co si ženskou decentně neprohlížejí, ale zírají na ní – tak těm já říkám Slintači! 😎

              A taky si myslím, že cuchta je hezká, protože jinak by nedokázala lovit ty sponzory. Přece není možný, že si doma bude někdo držet něco škaredýho a línýho a ještě do toho bude ochotně rvát prachy. To by bylo dost k ničemu. Kdepak. Cuchty si chlapi pořizujou na ozdobu, protože cuchta se ani k ničemu jinýmu nehodí. A pokud by se měla začít někdy prodávat (když už se teda dostala na trh), tak to bude určitě v oddělení módních doplňků pro muže.

              To je ale cuchtovatá debata! 😀 Škoda, že mám tak málo času…..safra… 😎 😉

               
              • lucasta10

                Únor 13, 2013 at 15:52

                JiHei, myslím, že Éro moc dobře věděl, že na tohle téma se nás hodně nachytá 😀 😀 Až budete mít víc času, tak si tady poklábosíme, protože toto je nekonečné téma a pro chlapy teda moc dobře zatím nevyznívá, i když se tu původně měly pomlouvat ženský 😀 😀 Jinak až se dostanou cuchty na trh, tak my normální, pracovité, hodné ženské nebudeme mít moc šancí, leda by byly zatím nafukovací 😀 I když to je zase jiné téma 😀 😀 😀

                 
                • 747

                  Únor 13, 2013 at 16:17

                  Ále houbeles! Normální chlap si cuchtu nepořídí i kdyby vypadala jako ….. dosaďte si co se komu zdá NEJ.
                  Cuchtu si pořizuje chlap s nízkým sebevědomím, proto je ochotnej přehlížet její nedokonalost a zpočátku si dokonce myslí jaké má štěstí, že ho vůbec nějaká chce. 😛

                   
                • JiHei - Fotografie

                  Únor 13, 2013 at 18:32

                  😀 taky koukám, že jsme tu debatu kapánek otočily! Holky vedou a kluci dostávají na frak! 😎

                  No to je jasná zpráva, že nás cuchty normálně převálcujou! Ze začátku budou chlapi možná trochu váhat, ono přijít doživotně o svíčkovou lepší, než je od maminky, to je v životě muže okamžik, který nebere na lehkou váhu. Ale pak to s ním bude stejný, jako se Slintačem. Většina Slintačů k tomu okukování taky nejdřív přistupuje jako že: nebudu čumět jako debil, kouknu jenom decentně, ale pak se mu to někde v půlce zvrhne, prostě to neukočíruje a než se naděje, ve finále je z něj Slintač jako vyšitej! 😀

                  Takže máte pravdu, milá Lucasto – jsme bez šancí už předem! 🙂

                   
                  • lucasta10

                    Únor 13, 2013 at 18:42

                    JiHei, je to přesně o tom, že ač se pořád říká něco o krásné duši, že vzhled není rozhodující a jiný bláboly, u žen to prostě neplatí. Chlapi jsou v tomto směru prostě jednoduchý, krásná cuchta je utáhne na vařený nudli, i když jim normální krásná duše dá na stůl kdoví co 😀 Láska sice prochází žaludkem, ale k tomu stačí výborné restaurace nebo rychloobčerstvení, ale pokud se jim před očima zavlní dokonalé tvary, jsou chlapi prostě v řiti 😀 A pokud je jim ještě fikaně šeptáno, jak jsou prostě skvělí, jsme my šedivky prostě ztracený, i když lhát v tomto umíme taky 😀 Jsou dvě možnosti, buď se staneme cuchtama, proděláme několik plastik, liposukcí apod., nebo se s tím smíříme, sem tam utřeme nějakou tu pavučinu a pustíme si televizní doják o princi na bílém koni 😀 😀

                     
                    • JiHei - Fotografie

                      Únor 13, 2013 at 19:19

                      Tak…já bych teda brala toho koně, jestli můžu. Protože já se mám ráda taková, jaká jsem a na žádný radikální změny se nechystám 😉 Au – a navíc by to bolelo…brr…..liposukce, plastiky.. To teda cvičení a pohyb bolí míň…

                      Jojo….těžký je život klučičí i holčičí… 😉

                       
                  • 747

                    Únor 13, 2013 at 20:08

                    Božínku, co to znáte za trumbery?! Dyk to takhle vůbec není. A ne a ne a ne! To, co si vybírá cuchty, nejsou chlapi, to jsou jen volové, o který byste stejně nestály. Tak je nechte s cuchtama a buďte rády, že vám padají k nohám skuteční pokladi. 😉 :mrgreen: 😆

                     
                    • Sendyman

                      Únor 14, 2013 at 21:05

                      Kupříklkadu já, že ano. Nejsem ani malej, ale vo to víc šikovnej! Taky jsem si nevybral žádnou cuchtu, že jo. Pracovitou, šikovnou, ale mrchu. Ať jem padal, jak jsem padal!

                      😀 😀 😀

                       
                    • 747

                      Únor 14, 2013 at 23:01

                      No, ale to je zasejc docela jinej příběh. I když taky ne zrovna veselý. 😉 Prostě cuchty obejít obloukem a na mrchy bacha. Jak říkám, není to jednoduchý, ale s trochou rozumu se dá najít klenot.

                       
                    • lucasta10

                      Únor 15, 2013 at 09:00

                      Pánové, myslím si, že cuchta (i ta mrcha) si tak dokáže omotat chlapa, že to poznáte až po delší době, že jste se jí měli vyhnout, ale to už je někdy pozdě 😀 A jinak si Éro nějak ne a ne vzpomenout, kdy mi někdo padal k nohám 😀

                       
                    • 747

                      Únor 15, 2013 at 11:20

                      😆 Jemná nadsázka pro celkem obyčejné věty jako: „co máme k jídlu?“ nebo „půjdeme se projít?“ V podtextu totiž zní: „skvěle vaříš a je mi s tebou fajn“ a „nechci být bez tebe“. 😉

                       
        • 747

          Únor 13, 2013 at 11:37

          Checht! No tak nemůže tam bejt všechno, k čemu by pak byly diskuse, že jo?! 😀

           
    • 747

      Únor 12, 2013 at 18:01

      Cuchtáci je podkategorie mamánků, známější jako metrosexuálové. 😀

       
  6. Sendyman

    Únor 12, 2013 at 20:54

    Ješiš!
    Něco z toho znám, i když ne, zaplaťpřírodo, z vlastní zkušenosti. Teda, šopování, to jo, ale to mě docela bavilo. Totiž, navzdory bejvalce jsem vždycky něco koupil. Vono je šopování a šopování.
    Bejvalka třeba prohlásila, že „potřebuje“ boty. Tak jo. Prolezli jsme leckterej šop, od Bati až k (dámy prominou, ale já si to nepamatuju). „Hele, tydle boty jsou docela pěkný, a za rozumný peníze.“ „Jseš debil a ničemu nerozumíš.“ Totálně rozstřelenej na mraky… Takovejch „nákupů“ jsem zažil spoustu. Tak jsem to vzdal. Boty a takový ty ostatní blbostě, ať si kupuje sama.
    Ale ohledně žrádla, tam jsem vždycky překročil rozpočet a takhle rád šopuju dodnes!
    Ale to je dnešek, společně teda asi 6-7 a víc let zpátky, a co se týče našeho vztahu, to už je jiná „hystéryje“.

    😀 😀 😀

     
    • 747

      Únor 12, 2013 at 21:46

      Přesně. Některý nakupování je celkem zábava. Ale to, jak popisujte hledání správnejch bot by mě nebavilo. Jedna si má vybrat a jeden má třebas poradit, či spíše pochválit výběr (v horším případě rozmluvit). Nejlepší šopování je pak tam, kde jsou zároveň hadrníci i elektro nebo hobby -tam si dáme rozchod a až si každej zašopuje to svý, tak se zase srazíme. 😀 Baštu nakupujeme společně.

       
      • Sendyman

        Únor 12, 2013 at 22:18

        Když jsem vycestoval do SRN, hned v devadesátým (předtím jsem nesměl, měl jsem zaracha, ani do Jugošky) a navštívil jsem OBI, tak bych tam nechal10 mega, kdybych je měl. To samý u řezníka a tak – „hlad“ byl tenkrát velikej!

        😀 😀 😀

         
        • 747

          Únor 12, 2013 at 23:22

          Jo, pamatuji. V těch hobby marketech to byly přímo nákupní orgie. 😉

           
  7. oldwomen

    Únor 12, 2013 at 23:33

    Kluci, mě nakupování vážně nebaví. Hadry na sebe kupuju až když se mi ty co mám rozpadnou. Jsem v tomto ohledu fakt děsná. I fusekle beru po dvou tuctech stejné, že když se udělá na jedný díra a nebo ji sežere pračka, tak je stále odkud doplnit. Ideální nákup hadrů pro mne je, když vletím pět minut před závěrečnou do prázdnýho salónu, zaječím, že mám vršek padesát šestku a spodek prodlouženou čtyřiačtyřicítku a chci jednoduchou sukni do půl kolen, gatě dlouhé, žádný sedmiosmiňáky, sáčko by se šiklo, ale není nutností, o kostým se díky dysproporčnosti figury nesnažte, leda by se poskládal z kusovek. A minutu po závěrečné odcházím s gatěmi, šortkami, bez sáčka, ale sukýnky mám dvě a ladící blůzičku k tomu všemu. Ehm, revitalizace účtu samo následuje a je dlouhodobější záležitostí. Jenže frekvence mých nákupů oblečení je rovna frekvenci výskytu Hayleyovy komety na oběžné dráze Země.
    Ale když jsem manželovi, co ještě teda nebyl tak docela manžel, ale už skoro vlastně byl, vybírala k vánocům kufrjošku od Narexu se sadou nářadí, tak se chudák prodavač potil a brečel. Až s devatenáctými kombinovanými kleštěmi jsem byla spokojena, jo kufrjošku jsme poskládali k mé spokojenosti snad ze všech sad, co měli na skladě. A manžel šel od stromečku s kufříčkem v ruce a prohlížel si ho ještě před spaním a spal s rukou spuštěnou, protože v ní stále držel kufrjošku jak děcko plyšáka.
    Stejně jako hadry na sebe, tak úplně stejně nakupuju i v potravinách a drogérce. Po pytli mouky, žok cukru, sud oleje, cisternu octa, dva pytle soli, škatuli jádrového mýdla a fofrem pryč a půl roku se neukazovat.
    Vono je to víc jak dvacet let, ale drahoušek to narexácký nářadí pořád má a používá ho.
    Je fakt, že když jsem v devadesátým vlezla v Itálii do kšeftu s hadrářskejma výtvarnejma potřebama, že jsem musela odejít, protože mi bylo stydno se rozbrečet.

     
    • 747

      Únor 12, 2013 at 23:53

      Zato já brečím včíl! Smíchem nad Vaším popisem nakupování. Vy jste fakt úkaz! 😆 😆 😆

       
      • oldwomen

        Únor 13, 2013 at 00:18

        Mě fakt nebaví nakupovat a z davu lidí mám záchvaty paniky. Čas strávený couráním po obchodech, pokud nesháním něco opravdu potřebného, považuji za zbytečně ztracený. Čím jsem starší, tím je to horší.
        Jestli budu mít smůlu a budu na stará kolena sama, tak to fakt se mnou bude děs. Budu žvejkat výživné kořínky vyhrabané na zahradě, chodit v laptích, v ručně předené,skané i tkané a šité sukni a haleně z kopřiv, s hlavou obalenou pytlem, jen abych nemusela opustit svou diasporu. Baba Jaga bez chaloupky na kuří nožce.

         
        • 747

          Únor 13, 2013 at 00:30

          Víc takových žen a hadrníci zkrachují. A připouštím, že by mi to ani nevadilo i když některých parádiček by bylo škoda…. 😉

           
          • oldwomen

            Únor 13, 2013 at 02:07

            Třeba by to byla šance, aby se znovu objevili krejčí a krejčové a švadleny a ženský přestaly chodit v uniformách a oblečení by jim padlo a džíny by byly opět montérkami a nebo volnočasovým oděvem. Je to pitomost. Ráda nosím klobouky. Leč mám hlavičku jak z prdu kuličku a bujných vlásků nět. Hádejte, kolik dámských velikostí klobouku najdete ve specializovaném obchodě. Dvě. Jedna pro naondulované a uměle si hřívu doplňující dámy a jedna pro trpitelky zavodněním mozku. Ta první je mi velká, klóbrc mám naražený na nose v cuku letu samotíží a druhá je už tak nějak v oblasti díží na chlebové těsto. Ano, obvod klobouku se nechá upravit, tedy zmenšit, buď všitím takových keprových pásků, nebo vysrážením plsti na formě (tak se nechá i o fous zvětšit). Nabídne vám kloboučník úpravu velikosti? Správně, nenabídne!
            Až se budete courat Vaňkovkou nebo třeba Globusem a tak podobně, zkuste se podívat na nabídku oděvů pro dámy 124 – 80 – 102 a 172 cm výšky. Přidejte k tomu pohled na botky ve velikosti 41 bez podpatků, maximálně na nízkém klínku a s raději kulatější špičkou. Nikoli ortopedické hrůzy v barvě bílé, tělové a černé s nastavujícími pásky. Pak si po pravdě řekněte – bavilo by vás nakupování oděvů? Šel byste na plastiku hrudi, abyste se vešel do asijských nadměrů? Zkuste jen sehnat blbou podprdu 75K.
            Vsadím svůj jediný padnoucí klobouček, že taky začnete shánět kolovrat, budete lovit informace o správném žvejkání kůží a tak podobně samozásobitelsky 🙂

             
            • Sendyman

              Únor 13, 2013 at 02:13

              Hlavičku jak z prdu kuličku. Já se z Tebe poseru, Stařenky, to mi nedělej! Jak mám číst dál?

              😀 😀 😀

               
              • 747

                Únor 13, 2013 at 11:12

                Dál už je to stejně mládeži nepřístupný! 😆

                 
            • 747

              Únor 13, 2013 at 11:17

              Hm, chápu, to pak je složitější. Taky vím, že na pořádnou babu se tady oblečky neshánějí zrovna snadno a jsou to obvykle „extrémní“ čísla. Taktéž ty 41 střevíce, ale to je ještě v normě, hůř jsou na tom jistě kočky, co maj tlapky 42 a 43. 😉
              Vám by se náramně líbilo nakupování hadříků v USA. Tam mají všechny rozměry (našla byste je dokonce spíš v regálech pro hubeňoury) a ještě je to za poloviční ceny, než u nás. 😎

               
              • lucasta10

                Únor 13, 2013 at 11:27

                Éro, já právě zrovna nohu 42 až 43 mám a to nejsem kočka 😀 😀 Za komunistů jsem velký problém s botama, teď ho mám stejně, prostě jsem diskriminovaná, přitom velkých ženských s velkou nohou je teď poměrně hodně. Takže jedinej obchod, kde něco seženu, je Deichmann, kde tuhle velikost občas mívají. Jenže bohužel dost často jsou to boty, ve kterých bych se přerazila, protože na podpatkách chodit neumím. Proto většinou seženu boty v pánském oddělení (tenisky apod.), tak jak mám pak vypadat jak ženská že jo? 😀 😀

                 
                • 747

                  Únor 13, 2013 at 11:33

                  To je pravda, že dnes je těch holek s větší nohou už dost a nechápu proč je výrobci tak zatvrzele ignorují. I ten vůl Baťa si myslí, že 41 je extrém a skoro nic v tý velikosti nedodává a tak tam ani nemá cenu boty hledat. Tu dámskou 41 ještě sem tam vedou, ale i tak prodavačky často říkají, že dostanou na krám 1 pár a ten je hned fuč a pak mají výprodej a v něm pořád hromady 38 na Sněurky, Popelky, víly a trpaslice. Kde asi dělají soudruzi obuvníci chybičku?! :mrgreen:

                   
            • Věra

              Únor 13, 2013 at 11:32

              Jsem ráda, že nejsem sama, kdo upřímně a srdečně nenávidí nákupy. S oblečením potíže nemám, dnes už existuje spousta zásilkových obchodů. kde si vše v klidu doma objednám. Nejvíce jsem si oblíbila německý Klingel, kde objednávám prakticky vše. Od spodního prádla po bundy nebo kabáty. S konfekční velikostí 48 a výšce 170 cm nemám problém, zatím vše, co jsem si objednala, mi sedělo jako ulité, nic jsem si nemusela dát upravit. Loni jsem zkusila poprvé i boty, mám velikost 38 a i ty mi „seděly“. Takže teď už jen objednávám elektronicky a nejen pro sebe, prakticky pro celou rodinu.
              S nákupy potravin je to horší, v sobotu vezmu auto a vyrazím, směr Globus nebo Kaufland. To je pak nákup! Nakupuji i pro mamku, která bydlí na vesnici, kde mají jen jeden dost mizerně zásobený obchod. Takže jedna taška pro mami a tři nebo čtyři pro nás, Mami to hned odvezu a pak taháme ty těžké tašky do druhého patra, supíme a nadáváme, že příště pojedeme nakoupit i v týdnu, přece se nestrhneme… No, snad někdy k tomu dojde, zatím mě k tomu nikdo a nic nedonutilo. Můj muž říká, že to není normální. V podstatě s ním souhlasím, tak asi nejsem normální.Zatím mě to ale nevadí.

               
        • lucasta10

          Únor 13, 2013 at 11:05

          Oldwomen, to jsem ráda, že nejsem sama, kdo nesnáší courání po obchodech. Začínám bejt závislačka na kolečkové židli u počítače, kupuju přes net co se dá, navíc na mě v běžných obchodech stejně velikost nemají, nevím, proč si myslej, že každá ženská má velikost 38. I když píšou 4XL, tak je to stejně malý. Mám výhodu, že moje hodná maminka jednou za čas dělá pořádek ve skříni, takže od ní dostanu spousta věcí s tím, že mi nějaká třeba bude 😀 Navíc mi pořád říká, že se neoblíkám jak ženská (že tak nevypadám si ještě říct nedovolila :D) Takže já ji nemít, tak chodím v jedněch kalhotech, pár svetrech či tričkách. A když jsem v létě na chatě, tak tam to už vůbec neřeším, vytahaný tepláky to jistěj 😀

           
      • Sendyman

        Únor 13, 2013 at 02:10

        Jo, OW je „úkaz“. 😀 Ale málo se ví, že to narexácký nářadí je kvalitnější, než ty blekdekry a tak, jen je to blbě zabalený a nemá to správnou propagaci. Já měl narexku od svatby (taky nějakej kufřík, kupoval jsem si ho z novomanželský půjčky) , a nebejt toho, že jsem prodal chalupu a nechal ji tam, tak ji mám dodneška. To byl vopravdovej dělník, jen, co vyvrtala děr do panelu… No, dneska je jí asi 30 let, a jsem přesvědčenej, že novýmu majiteli slouží.

         
        • 747

          Únor 13, 2013 at 11:28

          BD je šunt, to je hobbykrám. Narex je klasika, která nerozlišovala hobby a profi třídu, protože je kvalitní, ale přesně jak říkáte, nemá moc dobrou propagaci, ale naštěstí českej chlap to většinou umí poznat. Při nákupech vercajku domů stačí rozlišovat jak moc a na co to bude sloužit, takže třeba šroubovačky můžou být klidně „no name“, a je lepší jich mít třeba 5 (nemusíte furt měnit nástavce), ale úhlovka nebo pila, která jede furt musí být kvalitnější a například na vercajk zahradní se vyplatí jen to nejlepší (Fiskars). 🙂

           
  8. Canan Pamuk

    Únor 18, 2013 at 21:15

    Já vím, že už to tady trochu umřelo a že mne budete mít za škodolibého prevíta, ale myslím, že si zasloužíte přečíst, co má mladá maminka na práci, když odveze dítě na hlídání: http://elizabethlore.blogspot.cz/2013/02/my-favorite-ipad-iphone-apliccations.html
    (to je moje Pou, prostě…není Pou něco jako hovínko?)

     
    • oldwomen

      Únor 18, 2013 at 22:11

      Asi si tu pipinu dám do záložky a vždycky, když budu chtít přetrhnout robátko jako hada a nadělat z něj fašírku a nechat roztahat kočkama, tak si zalistuju a uvědomím si, že Robátko je vlastně poklad pracovitý šetrný a vůbec skvělý.
      A taky si ho budu ordinovat jako antidepresivum. Když si představím, jak je to děvče za celý den uběhané a nadělané a sedřené jen péčí o Pou …

       
    • 747

      Únor 18, 2013 at 22:12

      Šiš, to je nářez!!! A vono je tomu 22! Boha, todle nás má jednou uživit. Dyk ta blbka snad ani žádnou práci dělat nemůže, když furt sjíždí všechny ty aplikace, pečuje o roztomilé Pou a objednává prádélko. Chjo, a stejných micin je tam doslova hejno. Svět se řítí do ři….. 😦

       
      • Canan Pamuk

        Únor 18, 2013 at 22:15

        No nevím, podle fotek,, myslíte, že jí není spíš 32? Nebo 42? A etnikum…prostě asi není to,co tady tvoří většinovou skupinu pracující třídy.

         
        • 747

          Únor 18, 2013 at 22:18

          Fotky? Ani nevím, že tam nějaké jsou, tolik času jí věnovat nehodlám, ale ten věk si napsala na pravou lištu, kde se vyznává ze všech svých JNP. 😈

           
  9. Adam

    Říjen 15, 2013 at 08:48

    No já používám na úklid pro domácnost úklidové služby a nepříjde mně to jako tak, že moje žena je cuchta. Oboum to šetří čas, kterého máme bohužel kvůli práci méně.

     
    • 747

      Říjen 15, 2013 at 10:24

      Přijde na to jak by to u vás vypadlo bez té úklidvé služby. 😉 Pokud je to pro vás v této chvíli lepší takto, je jen dobře, že umožníte někomu výdělek za cenu vašeho volného času. Nejhorší varianta je, když si cuchta na veškeré domácí práce zotročí matinku nebo své odrostlejší děti.

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: