RSS

Vzpomínka na záhadu zazděného raracha

15 pro

Noci jsou u nás tiché. Když prší, odhadneme snadno litry srážek na metr plochy podle pleskání kapek do střešního okna. Nepršelo a obvyklý klid a hluboké ticho narušil podivný škrábavý zvuk. někde dole něco škrábalo na zeď. Po chvíli to přestalo, tak jsme v poklidu usnuli. Nad ránem se mi zase zdálo, že se někdo pokouší proškrábat stěnou do baráku. Ale zase toho včas nechal. Stačila hypnotická síla myšlenky přibližně na téma „nech toho, ty hajzlíku!“
Druhý den se škrábání ve stěnách ozývalo častěji a tak jsme začali trochu pátrat co se tak usilovně snaží dostat skrz zeď v místě koupelny. Bez úspěchu. Nedařilo se nám ani zjistit ve které stěně vetřelec žere naše zdivo. Začali jsme se obávat co to může být za tvora. Tak vytrvalý a čím dál umanutější. Škrábání znělo nepříjemně a už docela výhrůžně až nebezpečně -drásal zeď asi jako hodně mrňavej budoucí hrabě Monte Cristo nebo hodně velkej žravej brouk, či rota termitů. Ale proč zrovna tady a proč právě v koupelně?!
fonendoscop v pohotovostním režimuPřišel večer a škrábání už nepřestávalo. Zlatíčko se vytasilo se stetoskopem z domácí lékárničky. Vyšetření jednotlivých stěn však žádnou diagnosu nepřineslo.
Hryzaní ve zdi se neslo tichou nocí a probouzelo děsivé představy Poltergeistu, který si na nás brousí zuby nebo obřího zmutovaného hlodavce, který se nám rozhodl sežrat chalupu. Kdyby začal v síni blahobytu, přinesli bychom nějakou tu obětinu a při hodování ho přepadli ze zálohy. Jenže po čem vlastně lační, když hryže stěny koupelny?!
V noci jsme vyrazili na průzkum místa se silnou baterkou jakou by nám záviděli i na kriminálce Las Vegas. Obhlédli jsme zdi koupelny zvenčí, nahlédli rovněž do větráku, v němž se loni tak zalíbilo ptačí rodince -co kdyby se tam zase nějak dostali a přinesli si nějakou cihložravou potvoru? Nic! Bezradně jsme se uložili k neklidnému spánku a vymýšleli jak zjistit co se děje a jak z naší domácnosti odstranit nežádoucícho predátora.
rádio a sluchátkaRáno jsme znovu stáli v koupleně, přikládali ucho ke zdem a hledali zdroj toho podivného drápavého zvuku, který však již znatelně slábl. Uši nastražené jako netopýři, bystříme všechny smysly. Zdá se, že zvuk přichází spíše odspodu. Že by se něco dostalo do záchodového odpadu?!   😯

Zlatíčko opatrně přikleká k míse a souhlasně přikyvuje: „Jde to odtud!“  Sklopí poklop sedátka a máme to!!! Hryzavé zvuky vydává skomírající rádio zabudované v poklopu WC sedátka! Při manipulaci s poklopem někdo omylem rádio zapl a rozladil. Takže nehrálo, ale jelo a když došly baterky začalo škrábat a škrkat jako zazděný rarach. Chjo, to má člověk za to, že jako laxativum používá občas nějaký ty zpěéévačky či politiky.  🙄

 
komentářů 12

Posted by on Prosinec 15, 2013 in UFO

 

Vlastnosti:

12 responses to “Vzpomínka na záhadu zazděného raracha

  1. JiHei - Fotografie

    Prosinec 15, 2013 at 21:11

    😀 !! Úplně vás tam oba vidím, jak tam lezete s baterkou a pátráte málem po mimozemšťanovi! 😎 A ono vás vypeklo rádio! 🙂 Ale jste skvělá dvojka, nakonec jste ho dostali 😎 !!

     
    • 747

      Prosinec 15, 2013 at 22:01

      Asi tušíte jak moc se nám ulevilo! To, že nevíte co vám žere chalupu a chroupe a křoupe…. to je fakt děsný pocit. :mrgreen:

       
      • JiHei - Fotografie

        Prosinec 15, 2013 at 22:15

        Taky bych neměla klid, dokud bych to nenašla 🙂 A řehnili jste se pak hodně?? Vynadali jste rádiu, že vás tak vyděsilo?? 🙂 Já bych ho pořádně seřvala a za trest už by nedostalo nový baterky! 😉

         
        • 747

          Prosinec 15, 2013 at 22:34

          Jo, byl to úlevný smích a raději jsme si tam teď dali jiný prkýnko – s mušličkami, hvězdicemi a mořským pískem… páč na pláži je klid! 😉

           
          • JiHei - Fotografie

            Prosinec 16, 2013 at 13:37

            Chápu! 😎 Jistota je jistota! 😉 A rádio si tam můžete šoupnout nějaký malý, jen tak sólo a nejlépe rovnou do sítě….pro případ, že by tam toho klidu na vás teď bylo nezvykle moc 😉

             
            • 747

              Prosinec 16, 2013 at 15:46

              Netřeba, když tak zapěju, zavyju… 😛

               
              • JiHei - Fotografie

                Prosinec 16, 2013 at 21:01

                Naštěstí si to ve Vašem bydlení můžete dovolit 😉 Zkuste si to představit v paneláku 🙂 No i když – třeba by se někdo přidal. Teď by se hodily koledy! 😎 😉

                 
                • 747

                  Prosinec 16, 2013 at 21:09

                  Mňo, tak zrovna koledy na záchodě… to je, myslím, docela hazard. Co kdyby to Jéžišek pak neubrzdil a vyklopil nadílku zrovínka tam?!? 😯

                   
                  • JiHei - Fotografie

                    Prosinec 16, 2013 at 21:22

                    No – tak to by byl průšvih. Ale já myslím, že používá kvalitní navigaci a k tomu stromečku by to trefil a nic by ho nezmátlo 😉 I když – zrovna včera jsem slyšela v Globusu jednoho zákazníka, který tlačil narvaný košík, jak řekl: Do hajzlu s Vánocema… Tak nevím….jak si to mám teda přebrat 😉 🙂

                     
                    • 747

                      Prosinec 16, 2013 at 22:06

                      Tož vidíte a co když má už Ježíšek taky Alzheimera – věk by na to nejspíš měl- a nastaví si navigaci podle toho, jak mu zvoní v uchu….. Jak říkám, koledy na záchodě jsou děsnej hazard! 😆

                       
  2. oldwomen

    Prosinec 16, 2013 at 10:52

    Příruční sklad úklidových prostředků na WC, s tím jsem se setkala. Příruční knihovna klasiků klasických rodokapsových krváků zabírající jednu celou stěnu oné místnůstky, s tím jsem se také setkala. Výzdoba originální zarámovanou olejomalbou celkem známého umělce – to už jsem taky viděla. O tapetování plakáty nemluvě.
    Ovšem tedy dráťák v prkýnku – tomu už říkám rozežranost.
    Ehm, Éro, klid na pláži? … „Uši“ do domácí lékárničky nevracejte. Brzo bude přemýšlet odkud se v mrazivé noci ozývá křik racků a šplouchání vody.
    (smajlíky různé škádlivé a chcechtavé zde umístěné i porůznu v textu rozhozené)

     
    • 747

      Prosinec 16, 2013 at 11:11

      A no tak, prkénko jako prkénko a todlecto měli v Hornbachu a nějaké jsme koupit museli. Tak bylo, holt, s rádiem. A vono když si na oný místnosti kolikrát poslechnete naše hlavy pomazané, tak to je k po…ní. Ovšem samozřejmě příruční knihovnička časopisů nám tam také nechybí.
      A pamatuji tuto místnost u různých známých – plnou detektivek, jinde zase humorných tiskovin, támhle zase olepenou hanbatýma slečnama a u jednoho příbuzného se na zdi proti sedícímu uživateli skví zarámovaný jakýsik čestný uznání od presidenta Venouše Havla – originál!! – se všemi státními znaky a pečetí. 😛

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: