Napadlo vás někdy proč je v politice tolik lidí bez skutečného vzdělání? Proč si naši politici a celebrity tak často pořizují tituly a „vysokoškolské diplomy“ z různých obskurních institutů a proč jim vlastně nijak nevadí existence škol, které žádné vzdělání neposkytutjí a diplomy a certifikáty prodávají? Odpověď je víc, než jednoduchá: protože občan, který chápe alespoň trojčlenku a umí logicky přemýšlet v souvislostech, nedejbože ještě také počítat, je občan nezkrotný a nebezpečný. Takový dekadentní inteligent si totiž dovede spočítat jak nesmyslně správa státu hospodaří s jeho penězi, tedy se zdroji, jež občané vyprodukují. Podstatou všech socialistických metod vládnutí proto je, takové lidi všemožně potlačovat. A začíná s tím už u dětí, protože stát, obce i města ochotně dotují lecjaké čutálisty, tenisty, zpívánky a hopsandičky, ale ani náhodou se srovnatelné finance neinvestují do dětí nadaných spíše rozumem než tělesnou svalovinou. K potlačení intelektu dětí vede pod záminkou šíření dobra také tzv. integrované vzdělávání. Těžko vzdělavatelní a mnohdy i těžko zvladatelní jedinci brzdí dynamiku příjímání a aplikace nových vědomostí u celé skupiny. A namísto toho, aby se nadstandardní pozornost vyučujícího upřela na jedince v kolektivu vynikající, bude tato energie marněna ve prospěch retardovaných. A když už se ti chytřejší proderou takto zmrzačeným vzdělávacím systémem, čelí nakonec dalšímu útisku společnosti, protože pracovníci technických oborů mají vždy výrazně nižší příjmový půměr, než všichni ti neužiteční tlachalové, vzešlí z takzvaně humanitních oborů, kam se úchylili ke studiu právě pro jeho inetligenční nenáročnost spojenou zároveň s dobrou perspektivou přisátí se ke zdroji státních financí. Otázkou o kolik úředníků, policistů, celníků a jiných lidí „pečujících“ o naše daně by mohl stát zaměstnávat méně, pokud by platil daňový zákon z roku 1927, kdy pro živnostníky činila základní daňová sazba z prvních 30 000 korun zisku 0,5%, dalších 110 000 korun podléhalo sazbě 2,5% a zisk nad 140 000 korun byl zdaněn 4%, se tedy nikdy nebude trápit ten, v jehož pravomoci je ten systém změnit, ale jen ti, kterým dnešní zvrácený systém denně ukrajuje z výsledku jejich schopnosti něco skutečného vytvořit. 😦
Nebezpečné myšlení
19
bře
mišmaš kolem nás...
Helemese 
Ji Hei - Fotografie
20 března, 2015 at 21:39
Ono není dost ani těch dětí nadaných tělesnou svalovinou. Ale naštěstí se teď ve školách (snad už konečně) přestanou děti nalejvat přeslazeným pitím a tučným a sladkým jídlem ze školních automatů – obsah automatů se má prý výrazně ozdravit. A pokud ano, určitě to děťátkům pak začne i líp myslet…a těch méně chytrých třeba ubyde. Sportovat by děti měly, to je bez debat. A nadaní jedinci mají problém najít střední školu, která má opravdu solidní vybavenost – do nedostatečně vybavené nechtějí. A když jí najdou, tak je na ní takový nával, že je problém se tam dostat. A když se tam nedostanou, tak nakonec zvolí nějaký kompromis, třeba i ten humanitní směr, protože se ve finále snaží získat maturitu vlastně kdekoli.
Nooo – jsem velmi ráda, že nemám dítko školou povinné.. :-I.
747
20 března, 2015 at 23:22
To já také.
Ovšem i tak mi nepřijde správné, že se ve školství na jedné starně utrácí za hromady nesmyslů a na druhé chybí třeba právě to Vámi zmiňované solidní vybavení, které by školu činilo atraktivnější pro nadaná děcka. Většinou se jako první investuje do hřiště a žíněnek, než do edukativních pomůcek.
Upřímně, moc nevěřím, že by se změnou obsahu atutomatů nějak zlepšilo stravování dětiček – ti smradi si totiž někde cestou do budky stejně najdou automat nebo obchod s obsahem, na jaký jsou navyklí a ty školní prostě budou ignorovat. Stravovací návyky nevytváří školní automaty, ale rodiče. A když se děcka od mala cpou sladkostmi, colou a hranolkama s kečupem (FUJ!), tak s tím nepřestanou jen proto, že je na ně v automatu narafičená hromada jogurtů nebo jabka s mrkví. 😉
Ji Hei - Fotografie
21 března, 2015 at 11:43
Cola a hranolky – když vidím, že tím rodiče cpou i úplně malé děti, tak vždycky říkám, že by se to mělo trestat. Často to vidím v létě na koupalištích, na výletech… Já mám sebou zdravou sváču ať jedu kamkoli. A je fuk, jestli je to ovoce, zelenina, směs oříšků s rozinkama – třeba takový banán, ten funguje vždycky a je to pořád lepší, než zahnat hlad nějakým smaženým sajrajtem..
Když se podívám na blogy náctiletých, tak hodně z nich chce změnit stravování a zhubnout. A proto si myslím, že se najde snad i dost dětí, které zdravější náplň školních automatů uvítají. A myslím, že jsem četla, že kromě lékařů, to bylo i mnoho rodičů, kteří začali poukazovat na školní automaty a nezdravou stravu v nich.. A díky jejich společnému tlaku, by teď mělo dojít ke změně. Tak doufám, že to bude opravdu fungovat. Protože vypasené, a nemocemi limitovené dítě, šťastné nikdy nebude.
747
21 března, 2015 at 19:00
Nechme se překvapit, jestli se naplní moje pesimistická vize nebo Vaše optimistická. Já tvrdím, že ty barvičkama zářící a televizní reklamou vnucované hnusy budou vždycky žádanější, než cokoliv zdravého, co není dost IN. 😉
Witch
23 března, 2015 at 08:37
Nápis na krabičce slavil úspěch v našem mužstvu hned po vyvěšení 🙂
S ostatním si dovolím lehce polemizovat. Určitě bych nechala možnost přestupu na víceleté gymnázium, ale ten začátek na základce bych neměnila. Je to hodně na učitelích, na jejich osobnosti a počtu žáků ve třídě. V první nás bylo nějakých 15 a pan učitel s námi makal, až se ze všech kouřilo. Už jsem párkrát vzpomínala, že jsme stihli probrat i půlku třídy druhé. A to jsme byly děti vesnické, asi čtyři pilnější (hlava mi makala, ale škrabopis běs), potom chvíli mezera, průměr a Simonka. To byla holčička, s níž ani náš učitel nic nezmohl, beznadějně musela do zvláštní. Ale byli jsme parta, pokud vím, a ve druhé třídě nám chyběla. O to asi hodně jde. můj synek dostal do 4. třídy dívenku o berlích, byla moc pozadu, a učitelé byli štajf, jak si děcka sama rozdělila nošení tašky a doprovody a úkoly. Půl roku to vydrželo, právě, jak bylo potřeba. Tahle třída už měla kolem třiceti žáků a nezapojili se ani z poloviny, ale stačilo.
V půli druhé jsem přešla do města, kde bylo tolik děcek, že jsme chodili na směny. Třicet dětí, ale taky dost dobré učitelstvo. když jsem i já zvládla psát neprasácky… Velmi pečlivá paní učitelka!Mimochodem, u jednoho synka s většími potížemi jsme zjistili, že máme v rodě tu nemoc Paganiniho, jak měl rozvolněné klouby (a srdíčko může zlobit). Takže proto ten prasopis a ubolené prsty. Taky mne občas neudržela kolena a myslelo se, že je to revmatismus. Padala jsem jak hruška, zásadně na kolínka v nových punčocháčích.
No a vyšší ročníky ZŠ? U nás gympl nebyl, jazykovka jen pro lepší (a já byla dřevo už tehdy), třída 32 dětí, rozdělila to němčina. Šli s námi i čtyřkaři. A cikánka Vlastička mi po letech vyprávěla, že její děcka tedy musejí mít úkoly a všechno do školy v pořádku, protože kde ona mohla být, když byla nadaná i na kreslení a její výkres byl na nástěnce s nejlepšími! Vdávala se kolem osmnácti s bříškem, ale děcka prý musejí užít mládí a škol 🙂
Moje devítka obsadila třetinu třídy v gymplu, do poloviny to za naši ZDŠ dotáhli nejlepší z áčka a zbylá místa obsadily ostatní 3 školy ve městě. Je v tom hodně vlivu rodiny (i když u nás byly hlavně dělnické, takže vzdělání rodičů tak napůl), zájmu učitelů a podpora ducha v té třídě. K nám dávali od sedmé třídy i propadlíky a výtržníky z jiných škol a makat museli, když se pořád soutěžilo o ředitelské volno k výletu a zájezdy pro celou třídu. Když jsme se chtěli ulejt, tak jsme museli máknout s chováním i prospěchem. Jenže co dneska a už i před patnácti, dvaceti lety uděláte s třídou, kde děcka čučí bez vnímání celé dny na bednu (dnes ještě hůř, tablety) a dospělí na ně kašlou? Děcko před první třídou má zvládnout koukat na večerníček a udržet pozornost natolik, aby vědělo, o čem byl = popovídat si třeba o tom, jak se to líbilo a proč s dospěláky. Jenže to musí rodiče zvednout zadek a mluvit.
Když moje děti byly smutné, že nemají extra věci (zásoby lega automaticky podcenily, protože je měly jako jediné, nikdo to tu neznal), ptala jsem se jich, jestli si s ostatními děcky doma rodiče sednou a povídají (u nás obývák dodneška). Nebo jestli maminka peče a dělá svačiny. (oni toužili po rohlících, byť suchých, jako ostatní. Když začali svačiny šmelit, neboť po mých bábovkách byla poptávka, pochopili 🙂 předtím jen věděli, že děcka lítají venku s klíčem na krku.
747
23 března, 2015 at 15:16
Jejda, to je textu tak na sedum odpovědí, jak jste to pojednala ze všech stran.
Ano, záleží především na rodičích a pak na učitelích, co jsou schopni potěr naučit, ale také, jak zmiňujete, nejde naučit všechny všechno – resp. udělat z jakéhokoliv žáčka budoucícho vědátora.
Jenže plánovávním a normováním vzdělávacícho procesu se při požadavku na doslova promořenost společnosti vysokoškolsky „vzdělanými“ občany, situace obrací v neprospěch celé společnosti. Jednak se kvůli inteligenční insuficienci menšiny, snižují nároky na ty chytré, za druhé se tímto systémem „vyrábí“ zcela nepotřební a neuplatnitelní „vzdělanci“ a za třetí chybí na trhu práce úplně jiné profese, donedávna naplňované právě těmi dnešními zbytečnými s diplomy…. Ovšem o tom už jsme tady debatili a ve shodě, takže netřeba dále rozebírat.
Zmínila jste Simonku. My měli Ivánka. A to, myslím, až do třetí třídy. S maximálním vypětím učitelek a za cenu čtyřek. I dnes chápu jeho hezkou maminku, že se svého synka snažila za každou cenu udržet na normální škole, ale myslím, že když to konečně vzdala a nechala jej přejít na školu zvláštní, tak že byli nakonec všichni spokojenější, protože on tam už nebyl tak „jiný“, naše souška učitelka mohla celou hodinu věnovat standardní výuce a my neměli každou chvíli důvod k rozptýlení pozornosti kvůli Ivanovým zvláštnůstkám v chování. Ale dobroserové se dnes snaží takových Simonek a Ivánků dostat do každé třídy hned několik, bez ohledu na to, že jsou pak takové děti ve třídě dětí s běžnými intelektovými schopnosti vlastně osamělí chudáci. O dětech s berlemi apod. není třeba mluvit – tady nejde o limit intelektový, ale snadno řešitelný technický. 😉
-a další zase později, anžto včíl musím stíhat ještě jiné věci………. 🙂
Sendyman
1 května, 2015 at 09:36
Já Vám do toho nechci kecat (zvlášť s takovým zpožděním, bo není čas), ale maminka Forresta Gumpa se taky moc snažila – a co z něj nakonec bylo! 🙂
Já ten film miluju, to je povedenej kousek! 🙂
747
1 května, 2015 at 12:30
🙂 nj, jenže von Forrest je pohádková postava! 🙂
Sendyman
1 května, 2015 at 19:19
Já vím. Mi to jen nedalo, jak jste napsal, že maminka Ivánka se moc snažila.
Okamžitě mi vytanul na mysli Forrest… 🙂
747
3 května, 2015 at 21:42
No, tak to prrr! Ivanova příjemná a vzdělaná maminka se snažila velmi korektně, jen úpěnlivě prosila a vyjednávala s paní ředitelkou, třídní učitelkou a dalšími učitelkami. 🙂
Sendyman
10 května, 2015 at 00:29
Tak to sorráč. Pochopitelně neznám souvislosti. Když to tak čtu, vidím tam podstatnej rozdíl: Paní Forrestová Gumpová se taky „korektně“ chtěla zasadit o práva svýho syna, Akorát, že ona nevyjednávala s ředitelkou, ale s ředitelem! 😀
747
10 května, 2015 at 09:30
No a ještě k tomu emerickým (tj. pokrytcem) a nikoliv se soudružkou ředitelkou – ale když tak na d tím uvažuji, tak ta naše ředitelka byla možná spíše paní, než soudružka, na škole se totiž po osmašedesátém objevilo v řadách našich učitelů několik profesorů odejitých z gymnázií. 😉
Sendyman
12 května, 2015 at 08:05
Jako bych to už někde viděl. Ta naše bouda, to bylo taky takový odpadliště. Jak z řad profesorů co byli jinde, tak studentů, co se jinam nedostali.
A když se tak na to snažím urputně vzpomenout, tak fakt nevzpomínám, že by tam někdy padlo (mezi studentem a vyučujícím, na „oficiální“ bázi jistě ano) oslovení „soudruh/žka.
747
12 května, 2015 at 09:43
Já si toto až tak přesně nevybavuji, ale myslím, že jsme hodně používalí „paní učitelka“.
A když si to školní soudružkování domyslíme v souvislostech – nepřijde Vám úchylný, když žáček-dítko oslovuje dospělou osobu jako sobě rovnou soudružku? 🙄
Sendyman
12 května, 2015 at 10:06
Dokonce ani paní profesorce občanský nauky ne. A co si s náma užila! Komouška jak hrom, jezdila na chmel s trábošem. A každej chmel se „někdo“ našel, kdo jí toho tráboše vystrkal buď na valník, nebo přistrčil dveřma se zámkem (tráboš měl jen jeden, u řidiče, nebyl „oboustrannej… 😀 ) ke stodole.
Jednou mě ta baba Vocetková (ale dej jí Pámbu mír, stejně na ni vzpomínám rád. 🙂 ) vykázala z hodiny, anžto jsem měl na sobě tričko, kde byla zpodobněna hlava a nápis „La Fayette“. Což byl prapůvodně šlechtic, bojující za americkou nezávislost. Ale v tomhle případě to bylo reklamní triko pařížskýho óbr obchoďáku. Tak jsem šel. A už jsem nepřišel! 😀
Jo, a ještě jednou jsme se dostali do „zásadní“ debaty: citovala Rudý právo, tak řekla „Chátra 77“. I nelenil jsem a vznesl dotaz, jakože proč „chátra“. Nikde to nezveřejnili, jen to tak tiše běhá vokolo, lidi to podepisujou, ale spousta lidí neví, vo čem to je. Tak ať se ukážou, jestli na to maj, zveřejněj text a ať si každej udělá názor. Pak teprve by to pro někoho mohla bejt „chátra“. Nikomu jeho názor neberu, ale musí bejt podloženej, nikoliv bezmyšlenkovitě přejatej. Tak trochu nevěděla, co na to říct. Prostě prča. 😀
Ale jinak byla hodná, měla nás i na ruštinu. Každou hodinu zkoušela na začátku pár vyvolenejch ze slovíček. Když se jeden cejtil, tak dobrý, mohl to mít i za jedna. A když ne (což nás byla většina 😀 ), řekl, že včera netekla voda, zaběhl se pes, neměli vložky, prostě jakejkoliv důvod, proč není připravenej.
A vona, že tedy dobrá, ale lepší známku než trojku vám dát nemůžu!
😀 😀 😀
Sendyman
12 května, 2015 at 10:21
Úchylný to je, to bez debaty, ve smyslu toho slova. Ale vopravdu jsem „soudružkování“ moc nezažil.
Než jednou (co pamatuju, ale to si teda budu pamatovat! 😀 ), a to se klidně přiznám:
Jsem na začátku školního roku 68/69, jako správně zblblý dítko, řekl jednou „soudružko“.
„Já nejsem žádná soudružka, já jsem paní“. A bylo. A vod tý doby vždycky. 🙂
747
12 května, 2015 at 12:01
tak přesně si to nepamatuji, ale myslím, že právě kolem ´69 se soudružkování utlumilo či se tak mocně nevyžadovalo a někde to tak i zůstalo.
Spolužačka na gymplu byla z toho rozlišování kdo je pan a kdo soudruh jednou tak zblblá, že oslovila vyučujícícho „pane soudruhu profesore“. 😛
Sendyman
12 května, 2015 at 12:19
Vůbec se jí nedivím. To byla doba fakt na palici a kdo si zachoval zdravej rozum i přesto (no, nějakej takovejhle úlet se mohl stát každýmu), tak smekám. 🙂
Sendyman
12 května, 2015 at 12:53
A vůbec jsme byli takový nějak pomatený. Pamatuju úplně přesně, jak jsem seděl v poloprázdný tramvaji (po Vašom „šalině“), dvacka to byla. A přistoupila těhule, s takovým tím… No, dneska je to většinou „druh“, tenkrát asi manžel.
A já vyskočil (všude vokolo spousta prázdnejch míst!), řka:
„Pojďte se posadit, SLEČNO!
😀 😀 😀
747
12 května, 2015 at 12:57
😀 stane se, asi se Vám zdála hodně mladá. 🙂 Hlavně, že jste nechytil jednu či dvě od jejího partnera.
Sendyman
12 května, 2015 at 13:05
To ani ne, bylo mi tak 15 (to už jsem mohl mít taky rozum, že jo! 😀 ), takže ona byla výrazně starší, ale hlavně výrazně těhotnější. 😀
Witch
23 března, 2015 at 08:44
Hm, po dopsání mi došlo, že je tu ještě jeden faktor, DĚJINY. Vidím to na vzdělávacím programu pro seniory. I pro dementní lidi můžu přednášet Česko od pravěku po Čapka, protože to ZNAJÍ. Ještě za války byl ohromný tlak na zpřístupnění kulturních hodnot. V rádiu hráli kdejakou symfonii a píseň, uplatňovali se interpreti všech žánrů, i ve slaboduchém filmu si zahrála krásná krajina (Řeka čaruje třeba), časopisy to samé. jo, dokud nebylo moc programů, v normalizaci se to poněkud opakovalo, i když to bylo propagandisticky promořené jako za války. Tehdy nacisti, po 68 komunisté. V jakém duchu vyrůstají děti dnes? Ještě jsou „hin“ z nadšení svých pra a rodičů z toho, jak je už dostupný Západ a značky.
Takže zatímco já mám na čem stavět u lidí, kteří už ani moc nemluví, za třicet, čtyřicet roků bude hůř. A to si pište, že se i ten dementní člověk s plenami, co si jako už nemá nic pamatovat, rychle vštípí, že mám zase přednášku a nechce ji zmeškat! 😀
annapos
26 března, 2015 at 18:48
A to chceš našeho OTÍKA poslat do Prahy? Se skví jako memento, ve filmu, Vesničko má středisková.
Jednou z otázek je ta o tom, že ta vesnická škola, obec, město, nebo vesnický statek, si toho jednoho svého “ obecního „ obstarali bez problémů, kde se jich bere takové množství a proč je to problém, vychovávat dnes zdravou populaci a klidně si i odpovím, je to proto, že je převálcován a dehonestován zdravý selský rozum, podceněna práce lidských rukou a není doceněno to, že někdo není s tou hlavou na tom tak, aby byl vzdělancem a má mít své dané místo ve společnosti. Hierarchie to nedovoluje a i ten největší blbec, chce svůj úřad proto, že na poli a ve chlévě, již nechce pracovat nikdo, tedy pracovat kdekoliv a rukama, je považováno za něco “ nepatřičného a nedůstojného člověka? „ Nejlépe placení jsou ti, co jsou zdrojem zábavy, asi proto se tak dobře bavím, podívám-li se na přenos ze sněmovny?
747
26 března, 2015 at 20:21
Z velké části s Vámi v tomto souhlasím. Ano, lidi se začali štítit práce a i děti nadané spíše manuálně než intelektem, nutí mít aspoň tu maturitu, ale nejlépe nějakou vysokou a pak si hledat „čistou“ práci někde v kanclu…. Nu, a proto poté, co takovým „studijním typům“ zaplatíme ty zhola zbytečné školy, tak je nikde nepotřebují a za jejich zbytečné diplomy všelijakých těch magistrů a bakalářů obtížně definovatelných oborů jim nikdo nechce platit. Ale vláda si splnila kvótu pro srovnávání procenta středo- a vysokoškolsky vzdělaných občanů…. 🙄
👿 grrrrr!
Nejlépe placení ale nejsou ani tak ti baviči ve sněmovně, jako spíše ti, kteří tyto šašky vodí. Všichni ti skrytí lobbyisté, šíbři, kamarádíčkové a posluhovoači, přisátí na státní zakázky, které jim naši sněmovní kašpárci zprostředkují a my všichni královsky zaplatíme.
Názorným vzorkem takového přeplaceného nevzdělance je třeba tento tatrman:
😆
annapos
26 března, 2015 at 22:41
Pravdu díte v tom, že když už si toho “ svého rodinného “ b.ba „ (video) zaměstnám ve své “ firmě „ (stát), pohlídám si ho a za jeho činy si budu ručit vlastní hlavou? Proč si ho pan prezident držel ve stavu, je jeho věc pakliže, za něho bude zodpovědný a činy padnou na jeho hlavu? Hnát mnohé, ke konkrétní, ne jen morální ale i hmotné a právní zodpovědnosti, by mělo být zákon, pak by se ty loutky, nenechaly tak lehce vodit!
Tedy včetně ( zodpovědnosti k mateřství), ve čtyřiceti, ta touha předat své “ vzácné „ geny, již poslednímu degenerovanému vajíčku v těle živeném nekvalitní stravou, chemií, dýchajícímu otrávený vzduch a prožívajícímu stres z touhy, být tam někde nahoře v oblacích blahobytu, prosperity a slávy, nakonec zbytek života prožívat trauma výchovy, nebo ho házet na školství? Ví Bůh, že to není zrovna nejlepší cesta ke štěstí, co myslíte?
A konečně nechápu v tom případě, proč vinu matek a já to v mnoha případech, za vinu považuji proto, že příroda, to že já budu rodit, až já budu chtít, nevymyslela a následky jsou zjevné? Asistence ve škole, ke každému narozenému v příštím století?
747
26 března, 2015 at 23:26
Ano, ano, zodpovědnost a zejména ta hmotná těch nejzločinnějších není vyžadována a postupuje to až k těm nejposlednějším a bezvýznamným. Socialismus v hlavách naších dorbroserů zbavuje zodpovědnosti kdekoho, aby se jednodušeji a anonymněji rozhodovalo, kdo si zaslouží naplnit korýtko a kdo jen dřevěnou misku – za koblihu pak takové stádečko bez odpovědnosti vloží svůj bezvýznamý osud do moci jakéhokoliv šmejda. 👿
annapos
27 března, 2015 at 00:18
A všem je to putna, jen když nám chutná?
evil : It is the gateway, for uninvited, way out will be difficult.
747
27 března, 2015 at 12:22
Všem to putna není. Těm, kteří by cokoliv mohli změnit to vyhovuje a voliči se dají opít koblihou nebo štvavou kampaní proti některé menší skupině občanů. Vždy jde jen o to, aby si ničeho podstatného nevšímali a nezlobili.
annapos
27 března, 2015 at 16:09
A oni nezlobí, to se daří velice dobře, ne !?!
747
27 března, 2015 at 23:08
Bohužel, to se daří výtečně. Lidi jsou tak zblblí, že se rozohňují nad totálními bláboly a nevidí podstatné problémy. 😦
annapos
27 března, 2015 at 23:28
Myslím že se přestávají rozohňovat a mlčí i k tomu, co se bytostně dotýká bytí samotného, dokonce jakákoliv zmínka o čemkoliv, co by narušilo jejich klídeček a supermarketovou idylku, je nepřijatelná.
747
29 března, 2015 at 12:58
Ta jest:
http://neovlivni.cz/zemrel-muz-ktery-vedel-jak-zbohatl-babis/
Sendyman
23 dubna, 2015 at 16:37
Teda, přiznám, že jsem spíš humanitní typ. Pamatuju, jak mi profesorka maťyky na průmce ve třeťáku řekla: Pane Machato, máte tady 3 pětky, z toho trojku neudělám… 😀
No, udělala, ve čtvrťáku jsme matyku neměli…
😀 😀 😀
Ale natolik jsem technicky vzdělanej že vím, vo co Vám kráčí…
747
23 dubna, 2015 at 17:32
Vono nejde primárně o matiku, ale o logiku. To nemusí až tak nutně souviset.
Sendyman
24 dubna, 2015 at 04:11
Dík!
Hned se mi půjde do fachy líp! 😀
A já už myslel, že, vzhledem k okolnostem, bych neprošel ani přijímačkami na střední!
Ale malovat umím obstojně, to zas jo!
😀 😀 😀