RSS

Metálomat

07 lis

Také jste se minulý týden báli otevřít ledničku nebo konzervu? Já jo. Ať se totiž v minulých dnech hnul člověk kam chtěl, odevšad na něj vyskakoval strýček Brady. Brady byl tady a  Brady byl tam. A s ním vždy jeho vypečený ministerský synoveček Daneček a za nimi roztodivné panoptikum majitelů demokracie. Odhodlaně nás přesvědčovali o tom jaký že je president Zeman nepřející a nedemokratický lotr, protože prý strýčkovi jistojistě slíbil metál a nakonec metál nedal. Prý kvůli Danečkovým ne tak docela privátním rejdům s jedním strejdou v červeným prostěradle, co mu říkají Dalajláma.

Náš současný president vykazuje řadu osobnostních defektů a rozhodně to není můj oblíbenec, ale za kampaň, kterou bez faktických důkazů, toliko na pouhém tvrzení jedince s charakterem ještě defektnějším, vystavěla horda udatných zemanobijců, by se nemuseli stydět ani Goebbels nebo agentura Kim Kim.

V tomto sporu totiž věřím spíše presidentovi, než tomu sudeťáckému mazlovi. Pochybuji také, že kdokoliv z těch, kdož tak náhle bažili ometálovat Hermanova strýce, věděl o jeho existenci před tím, než pan ministr začal šířit svoji ničím nedoloženou verzi o kšeftu metál za respektování vládní linie zahraniční politiky.

Já myslím, že tady jde o mnohem lidovější příběh. Neznámý strýc úctyhodného věku a pohnutého osudu se panu ministrovi hodil jako reklamní maskot. I navrhnul jeho jméno do seznamu několika stovek kandidátů na každoroční metálovou ceremonii. Z Hradu obdržel potvrzení, že jeho návrh bude posouzen. To si však ministr přes kulturu vysvětlil tak, že je hotovo a svědomitě spravil příbuzného o tom, kterak se zasloužil o jeho ocenění. Když pak hradní ceremoniář zjišťoval, zda je tento kandidát schopen a ochoten v případě jeho vyznamenání toto osobně převzít, slyšel strýc pouze a jenom to, co slyšet chtěl a bral rozhovor nikoliv jako organizační přípravu věcí možných, ale jako definitivní potvrzení synovcova úsilí a bez dalších okolků vyrazil na Prahu.

Mezitím se staly dvě věci, ministrův strýc nebyl, jako desítky jiných navržených,  mezi vyznamenané vybrán a nezbedný synovec si po volbách, v nichž mírně narostl podíl moci jeho matičky strany lidové, nikoliv poprvé usmyslel, že může dělat svoji vlastní zahraniční politiku. Namísto obvyklé praxe, že s potulným mnichem v červeným prostěradle se vládní oficiálové setkávají toliko privátně, si zpupný Daniel umanul, že soudruha Dalajlámu pohostí za erár. Nač do komika z Tibetu investovat ze svého, když vládne celému ministerstvu, že jo!

A protože se ty dvě původně nesouvisející záležitosti časově tak krásně protnuly, jedna posloužila druhé. Herman mohl rozdychtěného strýčka uchálocholit, že nebyl mezi metálované osoby nezařazen pro svou nedůležitost, ale právě proto, že má tak významného synovce, jehož kontakty s duchovními hýbou přinejmenším českou když už ne evropskou politikou. Hbitě obvinil presidentskou kancelář z nátlaku a sám sebe pasoval do role nositele pravdy pravdoucí.

A jako vždy, když je příležitost postavit nedokonalost Zemana, či vlastně kohokoliv, proti dokonalosti stoupenců kultu Pravdy a lásky, sešikovala se obvyklá tlupa profesionálních uctívačů, chronických petičníků a ke všemu použitelných ochotníků v jeden rázný soudružský kolektiv. Na základě jednoho neověřitelného a ne zrovna uvěřitelného tvrzení ministra Hermana se rozjela soutěž státních úřadů, spolků a institucí v tom, kdo více a lépe ometáluje jeho kanadského strýce. Pan Brady si nepochybně úctu a snad i nějaké ocenění zaslouží. Úctu ke svému věku a ocenění za svoji statečnost v boji s nelehkým osudem. Ale přece jen si myslím, že měl raději zmobilizovat zbytky zdravého rozumu a především vlastní hrdosti a namísto pofňukávání, že přece měl dostat medaili a president je na něj zlej a medajli mu nechce dát, prý proto, že se jeho hodnej a hlavně pravdomluvnej (checht!) synovec sešel s Dalajlámou, bla bla bla…., měl sbalit kufry a hrdě v tichosti odjet. To nedokázal a stal se tak poněkud trapným maňáskem metálomatu.

Dosud neznámé jméno zná sice od nynějška v Česku kdekdo a na všechny ty roztodivné metály z kdejaké Horní Dolní si pan Brady bude možná muset najmout přepravní kontejner, ale zůstane v paměti i historii zapsán spíše jako ten Hermanův strejda, kterého Zeman nevyznamenal, než aby si kdokoliv spojil jeho jméno s nějakým opravdu významným činem nebo zásluhou o tuto zemi.

 
komentáře 2

Posted by on Listopad 7, 2016 in NATO

 

Vlastnosti:

2 responses to “Metálomat

  1. Věra

    Listopad 8, 2016 at 18:03

    Naprosto přesné. O Hermanově pravdomluvnosti mám své pochyby. Už jen proto, že je židovského původu – to nemyslím ve zlém, ale prostě jako konstatování faktu. Rezignoval na víru svých otců, stal se apostatou a římskokatolickým knězem. A i z toho zběhl za vidinou slávy a velkých peněz. Spolu s Karlem Čapkem říkám – kdo změnil víru, neměl žádnou; kdo zradil jednou, zradí i podruhé. Myslím, že v prvopočátku opravdu chtěl Herman jen medaili pro „strýčka“. Když to prezident neodsouhlasil, velmi rychle pochopil, že z toho může vytřískat politický kapitál. To, co rozpoutal, bylo mimořádně nechutné a nedůstojné. Jen starý pán asi nic nepochopil a nechal se vodit jak pouťový medvěd. Bylo mi ho líto, o to větší zlost mám na jeho povedeného synovce.

     
    • 747

      Listopad 8, 2016 at 23:04

      Ano, to srovnání s pouťovým medvědem přesně sedí. A stejně jako cirkusových zvířat i mně bylo pana Bradyho líto, že fungoval jako cvičená opička v trapném tyjátru. Herr Hermanovi nevěřím ani pozdrav.

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: