Kde přistálo UFO

Svět je plnej divných lidí a jejich divných nápadů. Někteří blázni a podivíni se aktivně sdružují a při vhodné konstelaci si vzájemně výhodnou sebepropagací dokážou občas vytvořit i docela vlivnou společenskou pozici. Nejčastější uplatnění nacházejí podivíni v umění, protože dnes už se za umění a umělce může deklarovat prakticky kdekdo a jakákoliv blbost. Pravidlem je, že čím arogantnější ta blbost je, tím blíž se onen génius nebe dotýká. A u takového, lidu naservírovaného veleducha, se už pak nikdo moc neptá, jaká že je skutečná hodnota jeho tvorby, natožpak jaká je jeho hodnota člověčí a jestli své opěvované kvality spíše jen mistrně nepředstírá. Král je sice nahý a paumělec trapně směšný, ale kdo by o tom mluvil, když jeho parta tak vesele jásá?  😉
Občas se veleduch vrhne na psaní a svět ztrestá knihami, které nikdo nečte či hrami, u nichž lidi nudou zívají, jindy se stane výtvarníkem, co zprzní několik galerií či interiérů a někdy se prohlásí za architekta a zkouší co všechno mu projde.
Bláznům se prý nemá odporovat, takže je nechme bláznit, ale hlídejme si kolik nás jejich blbnutí stojí, protože žádný blázen není tak hloupý, aby blbnul za svý. Koneckonců ty knížky se dají dát do sběru, ty hry lze příjemně prospat, výtvarná díla rozdat v tombolách a pseudoarchitektonické úlety mohou ozvláštnit jednotvárná panelová sídliště…  😆