RSS

Tag Archives: Mlaskání

Vaření s Janou

březen 16 019Patřím k mlsným hubám a protože nikdo nezná všechno, natožpak abychom my mlsalové znali kdejakou lahůdku, tak vítám lecjaké dobré rady a návody, které můj rejstřík dobrého baštění mohou rozšířit.

Skvělé jsou v tomto ohledu recepty slečny Jany, jimiž pravidelně dochucuje nabídku článků magazínu Abeceda.

A že vaření s Janou je dobře zvládnutelné a zábavné, dokládám fotopříběhem jejího „prasete v mlíce“ v naší kuchyni.  😛

První krok je vytištění receptu a jeho instalace na dveře lednice. Pak už jde všechno skoro samo……

https://www.abeceda.xyz/recepty/prase-v-mlice/

březen 16 020březen 16 021V hyper-super jsme podle seznamu pořídili všechny potřebné složky budoucí mňamky (nejsložitější bylo najít mezi regály tymián):

  • 1 kg vepřové pečeně bez kosti vcelku
  • 1 lžíce olivového oleje
  • 50 g másla
  • 10 stroužků česneku
  • 1 l plnotučného mléka
  • 1 lžička rozmarýnu
  • 1 lžička tymiánu
  • sůl, pepř

Osolený a opepřený flák prasátka se nejprve osmahne na pánvi s olejem, načež se přeloží do pečící nádoby. Do uvolněné pánve přihodíme půlku připraveného másla (- tedy 25g) a oloupaný naplátkovaný česnek, který krátce orestujeme. Přidáme sůl, tymián a rozmarýn a tuto, už nyní lákavě vonící pánev, dolijeme trochou mléka a vše smícháme a lehce povaříme. Voňavou směs z pánve nalijeme na odložené maso v pečící míse a doplníme zbývajícím  mlékem, aby bylo zalité asi ze 3/4. Na vykukující maso naklademe zbývající máslo a šoupneme pekáček do vyhřáté trouby. Při 200°C pečeme, kontrolujeme, otáčíme, přeléváme a těšíme se asi 2 hodiny.

Po dopečení maso vyndáme a než ho nakrájíme na plátky, omáčku v pekáčku ještě trochu vaříme a případně dodáme kousek másla nebo si doladíme chuť omáčky podle uvážení.

březen 16 025Jakou přílohu si k tomuto šťavnatému vepřovému připravíte, záleží na chuti a momentálních zásobách. Brambory, brkaše nebo těstoviny stejně nebudou to, z čeho se budete mlsně olizovat ještě hodinu po jídle.  😀 březen 16 026Přehledně najdete nejen tento recept na: https://www.abeceda.xyz/rubrika/recepty/page/2/

 
komentáře 4

Posted by on Červenec 14, 2016 in CIA, Uncategorized

 

Vlastnosti:

Pica domácí

čili naše „home made pizza“. První setkání s pizzou, které si vybavím, bylo kdysi v osmdesátých letech, kdy slovutná Vitana přinesla na pulty socialistických prodejen potravin žlutý sáček s práškem na pizzu a jak tento vynález zkoušely kolegyně. A fejsbůku nemajíce, sdílely posléze své dojmy a zkušenosti v hovorech na pracovišti. Pamatuji jak krásná paní Anna jednou žehrala na střet této kulinářské novoty s jejím mlsným manželem, který tu jí tak pracně vypiplanou „slanou buchtu“ odmítl jíst. No, pravdu říct, ani se mu i po těch letech moc nedivím – na obrázku toho žlutého pytlíku z Vitany byl totiž vzor pizzy obložen nakrájeným vajíčkem natvrdo a přesně tak, ještě s kolečky salámu a nakládaných okurek byla panu manželovi ta pizza tehdy podána.  😀   Dávno tomu, dnes už by asi na pizzu kolečka vejce natvrdo či nakládané okurky snad nikdo nekladl a celosvětově oblíbená laskomina se stala běžnou součástí potravinové nabídky i konzumace také u nás a každý už si našel svoji oblíbenou chuťovou kombinaci.

Já mám nejraději pizzu domácí.  😛   Je jednoduchá a chutná vždy báječně. A u nás doma  se dělá takto:

Čtvrtinka kostky droždí (tj. 10g) se dá do cca 120ml (něco přes polovinu běžného hrnku) mírně teplé vody se lžičkou cukru a nechá se asi 20 minut vzejít kvásek, ten přidáme do 350g hladké mouky a přilejí se 3 polévkové lžíce olivového oleje. To vše se potom zpracuje do hladkého těsta, kterému dáme tak půlhodinky v teple na vykynutí.

pizza 001

Vykynuté těsto z tohoto množství mouky je na dvě pizzy standardního rozměru. Takže nakynuté těsto z díže rozdělíme na poloviny a vyválímena 2 placky do rozměru plechu na pečení, který používáme.

dd 003

dd 005

Plech pod těsto vytřeme olivovým olejem.

V této chvíli začíná to pravé kulinářské tvoření. Na picovou placku naskládáme všechno, co lednička, zahrada a síň blahobytu poskytne a co komu chutná….

dd 001V létě lze hojně využít čerstvou bazalku a rajčata, k tomu šunku, někdy žampiony nebo třeba mořské potfory…. prostě podle chuti, zásob a nálady   😀

dd 002Na závěr vždy naklademe ještě nějaký sýr, doma máme nejraději mozzarelu nakrájenou na plátky, případně ještě v kombinaci s nějakým jiným sýrem. A takto vyskládané dílko šoupneme do trouby – ta naše to funkcí CRISP zvládně upéct za 13 minut a nějaké 2 minutky necháváme pizzu ještě dojít.

dd 004…pak vyjmeme na pizzový talíř, rozkrojíme na menší dílky a za chvíli nezbyde ani drobek, protože okraje naší pizzy domácí u stolu trpělivě loudí Prdeček (asi má nějaký italský předky).  😀

A jaká pizza chutná vám? Podělte se o tipy a zkušenosti s tou nej-picou vašeho života.  🙂

 
komentářů 15

Posted by on Září 22, 2014 in CIA

 

Vlastnosti:

Vejce ve vlnách

Už jste někdy zkusili vařit vajíčka v mikrovlnce? Je to rychlé a výtečně to chutná. Takže pro ty, kteří se na ozářená vejce teprve chystají, uvádím obrázkový návod jak na to:

Do příslušné nádobky na vaření vajíček v mikrovlnné troubě rozklepneme vajíčko. Šup tam s ním…

vejce do mikroškyPlastové kelímky uzavřeme víčkem a šoupneme do mikrovlnné trouby. Nastavíme 50 sekund až 1 minutu – podle toho jak tekuté či tuhé vajíčko si přejeme a spustíme mikrovlny.  😉

kelímky na vejceA po minutě – helemese – radujme se!  😆   Vejce z mikrošky je připraveno ke konzumaci.  😛

mikrovlnná vejce

 
komentářů 13

Posted by on Červen 30, 2013 in CIA

 

Vlastnosti:

Když vaří trouba

Někdo pokládá vaření  za nudnej vopruz, někdo za umění, ale všichni se asi shodneme na tom, že je to aktivita nutná a vlastně i životně důležitá. A aby byla, pokud možno, co nejjednodušší, pořizujeme si do domácnosti spousty technických udělátek. Skvělým udělátkem je v dnešních kuchyních mikrovlnná trouba. Zejména když zjistíte, že umí nejen ohřívat. A proč se vykecávám zrovna o tomhle? No, proto, že mi do mailu přišla nabídka na „super nákup“ rýžovaru.  🙄  Šmarjá, proč by si někdo chtěl kupovat na blbou rýži speciální hrnec?! Dát za to pětikilo a mít doma jednoúčelový krám?! A pak se mi vybavily vzpomínky jak kdysi dávno kolegyně v kanclu pořád dokola řešily jak dobře uvařit rýži. Těch podivnej kejklů okolo! A těch lamentací jak ono to zase nedopadlo…. No jo, jenže to bylo v době, kdy jsme nad prvními mikroškami aáááchali u výkladů Tuzexu a nevěřili, že by ten božský vynález někdy mohl být v obyčejné kuchyni obyčejného občana. Doba se změnila a mikrovlnku má dnes doma skoro každý. Tak k čemu blbej rýžovarnej hrnec? Že by snad někdo neuměl vařit rýži v mikrovlnce?! Operaci tak jednoduchou, že ji lehce zvládne dokonce i průměrně inteligentní muž? Možné je všechno a já teda v rámci boje proti zbytečným krámům v domácnosti ten jednoduchej proces zveřejním. Ať si výrobce strčí svůj rýžovar do……….. !   😆Vezmete nějakou misku vhodnou do mikrovlnné trouby. Pro snadnější vyjmutí hotové rýže, je dobré misku lehce vytřít máslem. Dvě porce rýže jsou jeden hrnek (třeba Nescafáč, kterej má doma asi taky každý) a k tomu patří dvojnásobek vody. Pro nepozorné čtenáře opakuji: na jeden hrnek rýže, přidáte dva hrnky vody.  😛  Rýže takto připravovaná lze variovat se vším možným: můžete do ní přidat rozinky, arašídy, hrášek, sladkou kukuřici, houby… prostě co koho napadne a má rád. Taky ji můžete obarvit – třebas nažluto špetkou curry.  😛 Mně chutná rýže s máslem, takže před vařením ještě přidám plátek másla. Kdo má raději suchou, tak nechá bez. Misku s rýží a vodou (osolenou) dáte do mikrovlnky a nastavíte výkon 600W po dobu 5 minut. Po 5 minutách snížíte výkon na 300-350W a čas nastavíte na 15 minut. Po celkem 20 minutách (povšimněte si, že intervaly 5 a 15 minut sčítáme jako třeba na Ministerstvu vnitra sčítají procenta a jako oni taktéž nic neprůměrujeme!) vám mikrovlnná trouba vydá perfektně uvařenou rýži, která se nikdy nepřipálí.  😀  Jak jednoduché! Je tu snad ještě někdo, kdo by si koupil rýžovar?  😈

 
komentářů 48

Posted by on Listopad 27, 2012 in CIA

 

Vlastnosti:

Chvála bazalky

Nejvoňavější část zahrady je tam, kde roste bazalka. Mmmmmmmmmm….!  😀

Letos se nám jí  na zahradě urodilo vskutku nevídané množství a tak oblíbené caprese máme na stole pravidelně a podáváme je také všem našim letním návštěvám.

Jenže bazalka je letní rostlina a léto spěje ke konci. Poradíte mi nějaké využití pro tu spoustu bazalky, co ještě není nasušená nebo se nestihne uplatnit v kombinaci s rajčaty a mozzarellou? 

                           😛

 
komentářů 14

Posted by on Září 14, 2012 in Uncategorized

 

Vlastnosti:

Jak přežít hic

Neřeknu nic nového ani objevného. Hic lze spokojeně a bez újmy přežít jedině u vody a hlavně a především pravidelným přísunem tekutin. Dodržování pitného režimu je hitem horkých zpráv okurkové ( i mrkvové) sezóny. Zkusím tuto tradici dodržet a amatérsky – tudíž s láskou pro věc  😛  – vám nastínit možnosti, jak svůj pitný režim pod žhnoucím sluncem příležitostně trochu zpestřit. Je mi jasné, že net je stále ještě mírně nedokonalý komunikační prostředek a neumožňuje mi zprostředkovat vám chuť mých oblíbených tekutin. Berte tedy obrázky jako snahu předat vám alespoň tu správnou náladu a myšlenku na jejich konzumaci. Jsou mezi námi sice i tací, kdož si  vystačí s jedním druhem nápoje a jejichž věrnost nejspíš nezlomím, ale třeba si na některý z těch drinků vzpomenete, až vás zase jednou budou honit obě známé potvory současně: Mlsná a Žízeň. To je vždy ten nejlepší moment vyzkoušet nepoznané a poznat nevyzkoušené!  😉  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

               Čin čin!  Na zdraví!!!!   😆

 
komentářů 9

Posted by on Červenec 23, 2012 in CIA

 

Vlastnosti:

Někde princezna, jinde popelka

-aneb malá jedlá vsuvka pro zahrádkáře a labužníky….

Znáte roketu? Možná ano, i když o tom třeba nevíte. Možná ji totiž nakupujete v našich hyper super pod tajemnými názvy jako „italský salát“ nebo „rucola“. Obojí je pravda, ale tajemstvím zůstává proč se hyper super neobtěžují používat pro tuhle báječnou „salátovinu“ její český název. Rucola je roketa. Snad proto, že roketa nezní tak jižně, malebně a středomořsky, zůstává i v menu českých restaurací a na štítcích v obchodech stále tajemnou princeznou Rucolou. A také nezaslouženě jakousi popelkou naší domácí kuchyně a zejména pak úplně opomíjenou zeleninou našich zahrádek. Jaká škoda!  :mrgreen:
Její pěstování je totiž tak jednoduché, že to zvládně i ten, kdo se zahradou nemá žádnou zkušenost. Drobná semínka velikosti máku se dají vysévat jak do půdy, tak do květináče a to celoročně. Roketa chce hlavně hodně světla a vodu, nevadí jí chladno a přežije i sušší období, kdy ji prostě zapomenete zalít nebo když nezaprší. Seje se do řádků položením do půdy s následně jemným přihrábnutím hlíny tak, že zůstává téměř na povrchu. Dobře zalévaná rychle vystrčí první lístky a cca do 6 týdnů už jí můžete oždibovat jemné lístky pro salát.  Lze použít do takřka jekékoliv zeleninové salátové kombinace, které dodá výraznou vůni i chuť. Nejčastější použití je samozřejmě v kombinaci s rajčaty. Sůl, pepř, balsamicový ocet a olivový olej snad netřeba zmiňovat. Ale báječná je taky třeba v okurkovém salátu s kysanou smetanou nebo v zimním období v nakrouhaném syrovém zelí, opět s kysanou smetanou a cukrem.  😛   

Protože roketa není háklivá na chlad, vydrží růst na zahrádce do pozdního podzimu a pokud ji překryjete folií tak, aby listy nebyly mokré v mrazech, tak vydrží i zimní mrazy a často ji máme jako ozdobnou čerstvou zeleň na silvestrovských chlebíčkách – ty s roketou zmizí vždy mezi prvními. Sklízet se dá různě, můžete postupně otrhávat lístky a nechat rostlinu dorůstat nebo vytáhnout celou rostlinu jako hlávkový salát. Když ji necháte vyrůst a vykvést, můžete si nashromáždit semínka na další setbu. Drobné lusky po odkvětu rostliny necháte uschnout a vyloupete z nich semínka. Je to užitečné i  proto, že v sortimentu běžných hobby marketů setbu rokety nenajdete.   
Pokud se rozhodnete si roketu vyset na zahrádce nebo jen někde u plotu a občas ji zalejete, překvapí vás bohatostí listoví a markantní je i rozdíl ve velikosti lístků jaké znáte z hypermarketů a těmi, které vám při dobrých podmínkách vyrostou bez větší námahy na zahradě. Ty kupované, mdlé a tenké lístky, jsou totiž odkudsi z holandských folníků a neznají slunce. Ty co, vám vyrostou v drsném českém či moravském prostředí jsou chuťově výrazně ostřejší a velikostně nesrovnatelné asi jako tyto exempláře na talíři prvním snímku: ty malé lístky mladé rostlinky jsou přibližně to, co nakoupíte v sámošce a ty velké listy jsou táž rostlina – plná našeho středoevropského slunce, vzduchu a energie…   😛

A díky tomu, že letošní zima je stále spíše podzimní, máme čerstvou roketu na talíři i nyní. Nejen coby svěží zdobení chlebíčků, ale v různých variacích salátů.  😀

 

 
komentářů 9

Posted by on Leden 10, 2012 in CIA

 

Vlastnosti: