RSS

Nahý a blbá

Tak už jsme také světoví. Tedy alespoň tak se asi vidí studenti, kteří se v předjarní pátek 15. března okázale připojili k demonstracím „za ochranu klimatu“ formou jakési stávky. Čili, že se organizovaně a kolektivně ulili z pátečního vyučování.

Jak milé by bylo věřit, že těm mládežníkům jde skutečně o záchranu planety. Jak úžasné by bylo, kdyby ty tisíce studentíků v desítkách měst náhle prozřely a změnily svůj přístup k planetě, klimatu a životnímu prostředí vůbec. O tohle však, bohužel, nejde. Studentíci pouze požadují, vyhrožují a vyhlašují ultimáta. O tom, jak sami půjdou příkladem ani muk. bordel po ekologických studentechNu, jak také jinak, přece se v zájmu ochrany klimatu a umenšení emisí nebudou omezovat. Jenže jedině takový přístup by dal jejich proklamacím punc věrohodnosti. Kdyby totiž skutečně měli zájem chránit planetu, začali by u sebe a demonstracemi se snažili svůj vlastní ekologický přístup rozšířit mezi další ignoranty. Zatím však v místech jejich demonstrování a kvikotu za čistotu planety zůstaly jen hromady odpadků.

Takže studentíci, až doma přesvědčíte rodiče, že mají kvartýr topit na maximálně 18 °C, všichni se od zítra budete sprchovat jen vlažnou vodou a to maximálně jednou za 3 dny, konzumovat už budete výhradně potraviny produkované lokálně, přestanete kupovat jídlo v jednorázovém plastovém obalu, vyhodíte kapslové kávovary, budte bojkotovat mekáče, KFC a další neekologické bufety, namísto vožení zadků v autech budete ťapat všude pěšky či jezdit na kole nebo kolobrndě, už nikdy nepoletíte nikam letadlem (natožpak na nějaké vaše ekologické sabaty), jeden mobil, noťas a další elektro-udělátka vám vydrží minimálně 12 let a hadříky -povětšinou vyrobené mocinky moc neekologicky – nebudete odhazovat do kontejneru už po 12 měsících, můžete uvažovat o tom, že po někom jiném budete požadovat plnění vašich absurdních představ o záchraně planety. A pak by ještě bylo skvělé, kdybyste si mohli tak trochu uvědomit co fakticky požadujete. Nároky na další a další rádoby ekologické normy a předpisy mají totiž ve výsledku jediný efekt. Není jím snížení emisí – ty nejspíš jenom přesunete z jednoho místa světa do jiného. Tam, kam oko bedlivého zeleného khméra nedohlédne a pařát zelených aktivistů nedosáhne. Zásadní efekt, kterého ovšem dosáhnete zcela spolehlivě, je zvýšení cen úplně všeho, co je k životu, i tomu skromnému, třeba.

V prvním kroku zvýšíte cenu energií. Ty větrníky, soláry a bioplynové stanice nás nejen nespasí, ale především jsou nespolehlivé a drahé a tím pádem fakticky neekologické. Následně tak zvýšíte ceny potravin, což se projevilo už tím, že zemědělskou půdu zabírá řepka namísto potravin a životní prostředí v dalekých zemích je ničeno v zájmu pěstování vašich blbých chia semínek a palmového oleje a řady dalších dovážených komodit. Následuje zvýšení cen aut a v neposlední řadě i staveb, čili domů a bytů, jejichž ceny se vám už dnes hodně nelíbí. Neboť díky předchozím ekoteroristům a jejich ekologickým požadavkům se už od příštího roku budou smět stavět pouze nízkoenergetické stavby, což je všechny hezky zdraží o nějakých 35-40% oproti dnešním nákladům. A tak se dá pokračovat vlastně úplně v každém směru životních nákladů. Takže studentíci, bojujte! Požadujte! Stávkujte! Proč se učit a být vzdělanec a umět si takové souvislosti domyslet, když vy si uvědoměle a velmi rádi všechny ty náklady na zelené technologie zaplatíte. Nebo že by ne? A až to některým z vás jednou v budoucnu dojde, budete se za svoji hloupost stydět a nebo třeba stejně aktivně začnete demonstrovat zase za návrat k normálnosti?

hromada plastuUž se nemůžu dočkat jak to vaše komické divadlo bude pokračovat. Ono totiž mít za idol slabomyslného švédského retarda, který se umí nažrat jenom z hromady plastu a jehož jediným prokazatelně ekologický počinem je, že se omezuje v užívání šamponu na vlasy, svědčí o tom, že se necháte manipulovat stejně jako poddaní ve známé pohádce „Královy nové šaty“. A tak jako dokud v té pohádce neřeklo jedno odvážné, samostatně myslící bystré dítě, že král je nahý, budete vy jako užiteční idioti demonstrovat za zvýšení cen potravin, bydlení, dopravy a životních nákladů a z nevědomosti především v zájmu zisku nějaké další nesmyslné ekologické agentury, dokud vám někdo bystrý neprozradí, že Greta je prostě blbá.

 
1 komentář

Zasláno on Březen 23, 2019 v Uncategorized

 

Poušť Negev – od Sluníčka

S rezedněním pokračujeme v putování po Izraeli přes poušť Negev, která zabírá kolem 13 000 km2. , což je přibližně 60-70% území Izraele. Slovo negev znamená „suchá země“ a tato souš začíná malými pískovcovými pahorky u Mrtvého moře, pokračuje stepí a čím více se blížíme k jihu, tím je toto místo vyprahlejší a hornatější. Ale pro tak malý stát je to hodně plochy a proto si už první ministerský předseda Izraele Ben Gurion uvědomoval strategický a zejména ekonomický význam tohoto území a inicioval program přeměny pustiny na zemědělsky využívanou zem.  

Negevská poušť je v mnoha ohledech pozoruhodný region, který tvoří součást rozsáhlého Saharsko- Arabského pouštního pásu. Má bohatou historii osidlování – beduíny, Nabatejci, Římany, Byzantinci, Turky, Brity, Izraelci. Původní obyvatelé pouště byli beduíni, z nichž někteří zde ještě dosud žijí ve stanech a živí se chovem dobytka, zvláště velbloudů. Dnes již jen asi 10% beduínů jsou nomády, zbývající žií trvale ve svých osadách. Půdu, na které se kdysi pásal jejich dobytek, většinou zabraly kibucy a armáda.

Naší první zastávkou v pouštním osídlení bylo městečko Mitzpe Ramon.

007

Bylo založeno v min. století jako osada pro rodiny dělníků pracujících na stavbě pouštní dálnice. Na vyhlídce nedaleko městečka nám u nohou leží kráter Mahtesh Ramon, který připomíná Gran Canyon. Jde o pozůstatek někdejšího mořského dna, ze kterého postupnou erozí vznikl obrovský kráter dlouhý 40 km a 2 – 10 km široký. Jeho stěny dosahují místy hloubky až přes 400 m. Stejně jako v Grand Canyonu klesají stěny Mahtes Ramonu strmě do údolí a jsou nádherně vybarvené.

Kadidlová stezka

Několik kilometrů odtud na sever leží národní park EIN AVDAT. Projíždí se k němu údolím Negevské pouště, místy, kudy vedla starověká Kadidlová stezka. Tato stezka sloužila zejména Nabatejcům k převážení obchodního zboží na velbloudech z Asie do Evropy. Většinu jejich zboží tvořilo koření, parfémy, sůl, asfalt pro výrobu lodí a samozřejmě kadidlo, po kterém dostala tato stezka své jméno. Stezka vycházela z oblasti dnešního Jemenu a vedla přes pouště v Saudské Arábii až do Jordánska, kde se rozdělovala na dvě větve. Jedna větev vedla přes Petru a Negevskou poušť údolím kráteru do přístavu v Gaze a dále odtud bylo zboží převáženo na lodích do Evropy. Druhá větev vedla přes Damašek k pobřeží v Libanonu. Nabatejcům, kteří zprostředkovávali spojení na této stezce a střežili ji, plynuly z této činnosti nemalé příjmy. V důsledku toho v Negevské poušti vznikala kolem této stezky bohatá nabatejská města, např. Petra v Jordánsku nebo Avdat v dnešním Izraeli. My pokračujeme do Avdatu, starodávného nabatejského města na jeho prohídku.

AVDAT

Byl důležitým obchodním centrem Nabatejců. Nachází se na vyvýšenině na Kadidlové stezce procházející kaňonem Ein Avdat. V byzantském období byl Avdat hraniční městečko říše. Dnes je zde možné vidět pozůstatky chrámů, obydlí, sýpek, rezervoárů na vodu .  V blízkosti města jsou pozůstatky vojenského tábora a lázně. Na západní straně pahorku jsou ve skále vyhloubeny jeskyně, které také kdysi sloužily jako starověká obydlí.

019 (2)

Z Avdatu míříme ke kibucu Sde Bocher, kde nějakou dobu žil Ben Gurion, jenž je zde pohřben i se svou manželkou a je po tu po něm pojmenováno zdejší významné univerzitní středisko. U tohoto střediska opět zhlížíme do údolí, které vypadá jako kráter nebo dlouhý kaňon. Táhne se do nedohledna a nabízí nádherné výhledy na barevné skály a údolí.

TEL BERSHEBA

049Naše dnešní putování přes poušť Negev ukončíme v Tel Bersheba. Toto starověké město je spojené s pobytem praotce Abraháma před 4 000 lety. Zde na vykopávkách můžeme vidět zbytky domů, sýpky, Abrahamovu studnu a místní důmyslný systém zásobování vodou. Bersheba ležela na jižní hranici starověkého Izraele.

 
Napsat komentář

Zasláno on Únor 16, 2019 v Uncategorized

 

Jaffa – od Sluníčka

V říjnu 2018 jsem se vydala za cestovatelským poznáváním do Izraele.  V půlnočním čase jsme přistáli na letišti Ben Guriona v Tel Avivu a po odbavení na letišti se přesouváme do Jaffy, biblického Jope, staré části města na jeho prohlídku. První dojmy tak nasáváme při procházení starobylým nočním městem. Jedním z vůbec  nejstarších starověkých přístavních měst na světě. Ve starověku se Jaffa označovala jako Tel Jaffo a ze svých „výšin“ 40 metrů nad mořskou hladinou poskytovala důležitý rozhled nad pobřežím a byla tedy pochopitelně mimořádně důležitým strategickým místem ve vojenské historii regionu.

IMG_4604

Charakter místa je ostatně vyjádřen i v jeho názvu neboť „Tel“ je typ blízkovýchodní archeologické lokality, která má tvar vyvýšeniny. Tely byly prapůvodně starověkými sídlišti. V důsledku lidské činnosti se ve městě postupně hromadil všelijaký odpad, k tomu sídliště čas od času podlehla nějakému vojenskému ničení, při němž se k odpadu běžného života přidaly ruiny se zemí srovnaných obydlí. A protože se na všem tom odpadním materiálu zase čile žilo a budovalo, nově postavené osídlení vznikajícího města se postupem času na odpadu toho předešlého hezky zvedalo až se ocitlo na typickém návrší.

Jiné teorie předpokládají přímo úmyslné zasypání vysloužilých staveb /bez jejich destrukce/ právě s cílem zvýšení lokality vzhledem k okolnímu rovinatému terénu. Cílem této činnosti byla jednak ochrana proti povodním a za druhé strategicky důležitý výhled do krajiny. Jedná se velmi často o multikulturní lokality, z nichž mnohé jsou kontinuálně osídleny až do současnosti. Takový je třeba i Tel Aviv-Jaffa. Tento typ sídelní lokality je pro Blízký východ charakteristický.  Podobných osídlení zde bylo identifikováno na 50 000.

IMG_4605

Dějiny města Jaffa jsou velmi bohaté na významné události a vlivy různých kultur. Území původně patřilo kmeni Dan, později využívali polohu města král David a jeho syn Šalamoun jakožto důležitého přístavu. Střídali se zde Římané, křižáci, piráti……. prostě místo, kde se pořád něco dělo, protože je chtěl kdekdo ovládat. V roce 1100 byla Jaffa při první křížové výpravě dobyta Godfroyem z Boillonu a v držení křižáků byla až do dobytí sultánem Bajbarsem. A v roce 1799 dobyl město pro změnu zase Napoleon Bonaparte při svém prvním egyptském tažení.

IMG_4608

Začátkem 20. století se populace Jaffy mohutně rozrostla a na písečných dunách při pobřeží zde vyrostlo nové židovské předměstí Tel Aviv.

IMG_4610

Naše noční procházka městem končí s rozbřeskem. Nad Tel Avivem se pomalu rozednívá a my směřujeme z Jaffy do Negevské pouště.

 
Napsat komentář

Zasláno on Únor 7, 2019 v LSD

 

Vlastnosti:

Mandle nebo bobeček?

Stále více věcí, které bychom ještě před pár lety pokládali za nemožné, absurdní, směšné nebo šílené se stává jevem běžným. Například všelijaké takové ty genderové nesmysly, díky kterým nám třeba přibývá každý kvartál nějaké to další pohlaví na výběr. Pavěda hlásající pochopitelně bezbřehou volnost v rozhodování jakým pohlavím se člověk cítí být, kdykoliv takové nutkání ke změně pocítí. Ať už je mužem ráno, ženou po poledni nebo obojím současně o půlnoci, vždy má takový jedinec právo na tu správnou reakci okolí, aby ani v nejmenší nebyly dotčeny rozjitřené city bytosti procházející náročnou transgenderovou proměnou. Prostě svoboda s velkým S. Nekonečná, všeobjímající.

Jenže čím rozlehlejší je dnes svoboda v blbnutí, tím víc její pokrokoví propagátoři omezují méně pokročilým či spíše nechutně konzervativním zpustlíkům svobodu v užívání rozumu. Takže na jedné straně si svobodně můžeme vybrat třeba sedmadvacáté pohlaví nebo vstoupit do manželství s nějakou dopravní nebo sakrální stavbičkou – vždyť kdo by netoužil vstoupit v posvátný svazek třeba s dálnicí D1 nebo sexy vilkou kancléře Vráti, ale na druhé straně si ani na chvíli nesmíte pomyslet, že pohlaví jsou jen dvě, že penisy mají pouze muži a jedině žena může porodit dítě. Protože nová doba dává práva všem na všechno. Mužům na menstruaci a kojení a ženám na penis, vousy a pleš. Kdo o tom byť jen zapochybuje, stává se vyvrhelem a kacířem a je zastánci Svobody okamžitě označen za nějaký druh foba a po právu umlčen. A až jednoho dne tito sociální a genderoví pokrokáři zjistí, že odmítáte i jen připustit, že je Země placatá, tak vás bez řečí upálí. Zatím pilně trénují popravy v kyberprostoru blokováním komentářů a mazáním profilů na fejsbůčku. Stačí napsat, že dva chlapi spolu nikdy dítě nezplodí a máte utrum.

Předpokládám, že tito vznešení pokrokoví Koniášové tak činí proto, abyste už konečně prozřeli a uznali, že i stejnopohlavní pár je plození schopen. Vždyť jejich nejvyšší guru je toho prokazatelně důkazem.

Uznávám. Kaji se. Už vím, že i muži mají své dny a mohou spolu zplodit potomka. Jen teda ještě váhám, zda byl Cukroušek počat setkáním nejrychlejší spermie s krční madlí nebo s lejnem. A jak to vidíte vy, mandlička nebo bobeček?

Na obrázku může být: 1 osoba, text

 
1 komentář

Zasláno on Leden 19, 2019 v NATO

 

Vlastnosti:

120 dB

Násilí je hnus. Násilí na ženách je hnus hnusovitej. Násilí sexuálního charakteru je hnus úplně nejodpornější. Proto je v civilizované společnosti každý projev násilí vůči ženě či dítěti trestán a jeho pachatelé jsou opovrhováni i mezi samotnými kriminálními živly.

Jakýkoliv nátlak v rámci sexuálního chování je pochopitelně nepříjemný zážitek. Postoupí-li verbální obtěžování k fyzickému napadení, jde zcela nepochybně o trauma, na které oběť jen stěží někdy zapomene.

Rozpoznat hranici mezi dvořením, dobýváním, laškováním a flirtováním, které je oběma stranám balící aktivity obvykle příjemnou zábavou a tím, kde už jde o obtěžování a nežádoucí nátlak se chlap učí od chvíle, kdy se na pískovišti pokusí získat pozornost toho pištícího stvoření s culíkama tím, že rozdupe její bábovičky a postaví pro ni pískový hrad. K získání zájmu ženy prostě platí víceméně jasná pravidla, kde však tím úplně hlavním je, že když žena nechce, tak má chlap prostě smůlu a není přípustné měnit situaci násilím. Alespoň tedy v civilizované společnosti.

A už na tom pískovišti začnou ženy vnímat svůj ženský potenciál v prosazování svých zájmů. Bábovičky obětují za pískový hrad, kýblíček za půjčení tříkolky. Naučí se zacházet s různými úsměvy, pofňukáváním, pláčem, zamrkáním, pohledy, slibem i nadějemi, protože rychle pochopí, že muž je vlastně velmi jednoduché zařízení. Ženy, které svůj potenciál zvládnou využít nejlépe jsou obdivované, uctívané a obletované. Z těch, které to nezvládnou jsou ultrafeministky, líté bojovnice za rovnost pohlaví a genderové specialistky na vymýšlení bizarních směrnic a zákonů a také iniciátorky trapných kampaní.

Aktuální kampaň zhrzených žen a kupodivu i několika neúspěšných mužů se jakožto hnutí metoo šíří z USA do Evropy. Stárnoucí umělkyně a manažerky bojují s Alzheimerem a sklerózou hloubáním ve své minulosti. Z paměti dolují vzpomínky jak kdysi dávno úspěšně či neúspěšně zobchodovaly svoji ženskost a trumfují se mezi sebou v tom, která že byla žádanější kořistí sexuálních loudilů a která utrpěla větší trauma. Podivně v těch vzpomínkách absentuje jejich vlastní vůle. V konkurenčním boji o roli nebo pozici se před lety nezdráhaly použít na samce všechny své přednosti. Dnes se dojímají nebo rozhořčují nad tím, jak velmi se tím cítily zneužité a ne zcela pochopitelně zapomínají na to, že nic z toho příkoří strpět nemusely. Pokud si tehdy byly jisté svými schopnostmi, mohly každého dotěrného loudila či agresora proplesknout nebo poslat do háje. Že by je snad tato možnost tehdy vůbec nenapadla? Až z toho vzniká dojem, že pokud se nějaká žena před desetiletími uplatnila ve svém oboru výhradně díky své inteligencí a schopnostem a nebyla obětí mužského šovinismu a násilí, je vlastně podezřelá, divná nebo má prostě blbou paměť.

Zvláštní je ještě to, že všechna obvinění jsou bez důkazů a směřují výhradně proti úspěšným a bohatým mužům. Není známo, že by některou z obětí metoo plácnul po zadku roztoužený instalatér nebo na ni chlípně čuměl prodavač hotdogů. Ale možná na to ty těžce traumatizované holky jen zapomněly. Co my víme….

A zatímco v Americe pořádají feministky hon na bílé heterosexuální muže s naditou šrajtoflí a dál tím ničí už tak slábnoucí tradiční mužskou roli, holky v Evropě čelí skutečnému sexuálnímu teroru. Paradoxem doby je, že zatímco veskrze hloupá kampaň metoo je mediálně exaltovaná a každý v ní označený hříšník je neprodleně společensky popraven, k obětem reálných znásilnění, napadání, obtěžování a vražd se média staví, jemně řečeno, ostýchavě. O zločinech na evropských ženách se spíše mlčí. Pokud se případ nepodaří úplně ututlat, je identita násilníků a vrahů dlouho utajována a rozsudky soudů jsou často spíše krotké až vlídné. Benevolence k násilí ze strany migrujících arabskoafrických primitivů, kteří ženami pohrdají a násilí na nich považují za normu chování, protože jejich společnost tak po staletí funguje, ovšem vyvolává odpovídají reakci. Tou je odpor k institucím a vládám, které namísto ochrany svých občanů prosazují pochybná práva vetřelců. Samozřejmě na úkor bezpečnosti a prosperity svých daňových poplatníků.

Asi proto, že nejcitelnější křivda je tímto institucionalizovaným tolerováním zla páchána na ženách, jsou to ženy a dívky, které se nyní důrazně ozvaly. Protože ony jsou nejčastějími oběťmi. Je není nikdo připraven chránit. Jim se radikálně mění způsob života. Po nich se žádají největší oběti. Na rozdíl od holywoodských fiflen a zlatokopek jsou evropské ženy skutečně obtěžovány, opravdu mučeny, stále častěji znásilňovány a brutálně zabíjeny, za mlčení a nečinnosti paralyzovaných bezpečnostních orgánů. Hnutí potenciálních obětí si do názvu dalo 120 dB. Stodvacet decibelů je hluková hladina osobního alarmu. Jediné legálně povolené „zbraně“, kterou některé státy civilizované Evropy povolují k obraně proti brutálním psychopatům (všichni muslimští útočníci se přece „léčili s psychickými problémy a traumaty“ – pamatujete?) vyzbrojenými noži, mačetami, sekerami, kyselinou, pistolemi a nezvladatelným chtíčem.

Mottem kampaně je:

„Nejsme ani lovná zvěř, ani ničí otrokyně,
nejsme ani válečná kořist, ani přijatelné ztráty.
Jsme dcery Evropy.
Poženeme vás k odpovědnosti.
A budeme to dělat hodně nahlas.“

Snad bude hlas těch nejzranitelnějších, nechráněných a opomíjených brzo vyslyšen.

 

 
komentáře 3

Zasláno on Únor 15, 2018 v NATO

 

Vlastnosti:

Nejde vyhrát

Bude to těsné. Myslím výsledek presidentské volby. Ze dvou naprosto nemožných kandidátů vybereme jednoho, který bude reprezentovat tento stát a tento národ dalších 5 let. Jednoho, při jehož volbě budou jeho voliči věřit, že je nejlepším nebo doufat, že je tím méně nemožným. Kritéria volby má každý volič nastavena jinak. Pro někoho je nejdůležitějším parametrem volby kvalita charakteru kandidáta, pro jiného jeho kariérní profil, názory na některé konkrétní problémy nebo třeba jen pouhé osobní sympatie.

Jsem volič a tak nezbývá, než se výše zmíněnými hledisky také tak trochu zaobírat.

Charakter Miloše Zemana je prachmizerný. Známe ho všichni déle, než by mnohým vůbec bylo po chuti a co pamatuji, je to samolibý, mstivý, prolhaný opilec s buranským chováním nejen v soukromí, ale i na veřejnosti. Jeho kariéra vykazuje jisté úspěchy a nepřehlédnutelné neúspěchy. Úspěchy v nasírání a urážení lidí s opačnými názory. Za majstrštyk mezi úspěchy lze hned po prodeji oddlužené IPB banky za jednu korunu a stvoření křišťálového premiéra Standy, považovat také výběr asi nejhorších rádců a spolupracovníků, jaké bylo možno najít. Neúspěchy v držení jeho vlastních slibů a proklamací by vydaly na celkem tlustý sborník.

Na druhé straně ovšem stojí názory Miloše Zemana. Ty jsou povětšinou konzistentní a v souladu s tím, co nazýváme selským rozumem. Proto jeho postoje konvenují většině společnosti, zatímco samozvanou elitu přivádějí k návalům nezvladatelné nenávisti a povznešeného znechucení. A sympatický pak Milošek nemohl být snad ani jako dítě. Prostě kandidát fuj fuj.

Proti němu stojí Jiří Drahoš. Charakterem sice takový nemastný, neslaný, ale určitě nehulí jak nezbedná kamna a pije jen na zdraví. V posudku měl dozajista vždy napsáno „v kolektivu oblíbený“. A jím deklarovaná kariéra ve službách vědy určitě nikomu nepozvedne obočí nebo krevní tlak. Samé úspěchy, samá pozitiva, nikde skvrnka nebo stín. Hotovej Mirek Dušín. Dokud nezačne mluvit. Pak totiž začnu žasnout. Co řekl před rokem, myslel jinak. Co řekl před týdnem, dnes neplatí. Před rokem kázal sprostému lidu o morálce. Před týdnem chtěl co nejdříve přijmout euro a angažovaně plnit kvóty na migranty. Sympatický je Jiřík za svými brýlemi s nula dioptriemi jako odfláknutý klon Husáka se Špidlou. A ani kolem něj se nevyskytují nijak kvalitní rádci a našeptávači. Takže kandidát fuj fuj fuj.

Jednoznačně lost/lost situace . Řešit ji tedy mohu jen co nejrychlejším otevřením nové hry. Nové volby presidenta. Protože to nyní nemohu hodit tomu lepšímu, hodím hlas tomu, kdo mi co nejdříve umožní tu jinou volbu a mezitím nenadělá moc neplechy.  Je to volba mezi 10 lety s nadutou loutkou v totálním područí Bruselu nebo pár měsíci se sebestředným, ale vlast hájícím hulvátem.

Takže já budu v pátek volit státní pohřeb. A ruku od volebního lístku si pak až do další volby budu denně umývat chlórem, jak se jí budu štítit.

 
komentáře 4

Zasláno on Leden 25, 2018 v NATO

 

Vlastnosti:

Objednávka

Dobrý den.

Dobrý den, přejete si?

My bychom chtěli vyplnit tu objednávku.

Objednávku?

Ano. Prosíme formulář objednávky.

Tady nejste v hospodě nebo na é-šopu, tady jste na ministerstvu. My žádné formuláře objednávek pro občany nemáme.

Ale my jsme dnes slyšeli, že to v této zemi jde. Že si tady můžeme objednat.

A co si chcete objednat?

Trestní stíhání.

Ehmmmmmm…… Moment! Jak se jmenujete?

Já jsem Čáp a tady kolega je Hnízdo.

 

 
Napsat komentář

Zasláno on Leden 19, 2018 v NATO

 

Vlastnosti: