Letiště Brisbane

Léto se nám během pár dnů změnilo v podzim a to je opět vhodná chvíle nakouknout do prosluněných krajů. Jednou z takových možností je Austrálie a tak vylovím archivní snímky letiště v Brisbane. Abyste se tam lépe zorientovali, kdybyste náhodu letěli za sluncem právě tímto směrem.   🙂  Letiště v Brisbane není ničím výjimečné ani nijak zvlášť zajímavé, ale jelikož je jako většina australských staveb hodně nové a tudíž moderní a také stále ve vývoji, je čisté a oproti mnoha evropských letištím ještě takové nevoušoupané.    Nabízí všechny standardní služby, které cestující na letišti potřebuje. Obchody s dárky, předraženými hadry a pracholapnými tretkami, labužny, bary a bufáče. Ovšem, aby se alespoň nějakým detailem prostor letiště ozvláštnil, mají tam takovou malou expozici dřevěných bigbíťáků z prototypů ozíkovských obyvatel. Tedy aspoň tak se to dá chápat, protože cedule s nějakým ozřejmujícím textem tam nebyla. Akorát jim v tom bandu aktuálně chybí ještě nějaký ten Číňan, Pakistánec a bubačka.  😉 A teď už vzůru do výšek a dolů hleď….  😛

 

Výstaviště vzpomínek

Kongresové a výstavní centrum v Brisbane je vlastně takový pozůstatek po World Expo 88, tedy světové výstavě Expo, která se zde konala od 30. dubna do 30. října v roce 1988 na téma „volno ve věku technologie“. Mňo, myslím, že tehdy ani netušili jaké úžasné technologie se o čtvrtstoletí později budou ve volném čase lidstva uplatňovat, třebas blogování, že jo!  😀   Jako Brňáky nás, pochopitelně zajímal i brisbanský „konkurent“ našeho -dnes německého- výstaviště. Tak jsme zašli na čučku. Pche, proti BVV je Brisbane Convention and Exhibition Centre vlastně prcek prťavý, protože jde aktuálně jen o jednu větší budou, v níž se dnes konají různé jarmarky a zájmové výstavy. Nicméně zajímavé je si připomenout události, které se staly v době přípravy a průběhu australského Expa, tedy v roce 1988, kdy u nás vládli komouši v čele se senilnějícím soudruhem Gustíkem Husákem a v USA zase zlořečený imperialista Ronald W. Reagan a v Sovětském svazu se na XXIX. sjezdu Komunistické strany zasadil Michail Gorbačov o zmírnění vlivu strany nad státními orgány moci a odklon od Brežněvovského stylu… 
A zatímco na opačné straně zeměkoule se stavěly výstavní pavilony a chystala presentace umění a zábavy z 36 států světa, včetně Jugoslávie a Číny, v Československé socialistické republice, která se Expa v Brisbane neúčastnila, se začalo krotce, ale více mluvit o Gorbyho sovětské perestrojce a glasnosti, kteréžto pojmy dnešním mladým vůbec nic neřeknou a začala se také uvolňovat některá komunistická omezení. Například bylo možné vycestovat na Západ bez devizového příslibu, jen na pozvání a devizové krytí prakticky od kohokoliv. Hned 1. ledna toho roku dostala australské občanství československá tenistka Hana Mandlíková a 21. srpna se na Václavském náměstí v Praze sešlo pár tisíc lidí, aby zde vesměs mlčky protestně odsoudili komunistický režim.  Zatímco Francie a Sovětský svaz provedly v tomto roce jaderné testy, Mírové síly OSN dostaly Nobelovu cenu za mír. Byl to také rok prvního startu sovětského raketoplánu Buran a zároveň rok teroristického útoku na civilní letadlo společnosti PanAm nad skotským městem Lockerbie, které stálo 270 životů  (21/12/1988).  A byl to také rok, v němž začal Sovětský svaz se stahováním svých 115 tisíc vojáků z Afghanistánu….Pohled od městského obchodního centra Brisbane přes řeku na kulturní centrum s divadlem, výstavištěm, musei. Trvalou památkou se stala i symbolických 88 metrů vysoká věž Sky Needle z Expa 88, která prý měla být po výstavě přestěhována do Tokijského Disneylandu, ale nakonec se stěhovala jen o 500 metrů do areálu sídla jedné místní firmy, kde ji dnes žere rez.  😀

Australské Expo 88 vlastně navštívili všichni občané Československa. Tedy ne osobně, jenom početně, neboť statistika návštěvnosti výstavy vykázala za její půlroční trvání něco přes 15 milionů návštěvníků – tj. stejně jako mělo tehdejší socialistické Československo obyvatel.  😀

 

Botanická zahrada v Brisbane

Přímo v centru Brisbane se mezi betonovou zástavbou můžete po celodením ťapkání zrelaxovat v obrovském městském parku. Na 52 hektarech ve vnitřním meandru řeky Brisbane byla před více než 40 lety založena místní botanická zahrada, kde prý roste až na pět tisícovek druhů tropických i subtropických rostlin. Celá zahrada je volně přístupná stejně jako o 111 let starší a téměř sedmkrát větší a nepochybně známější Central park v New Yorku a stejně tak je i využívána, k procházkám, randění, sportování, polehávání… Část parku je vyňufňaná zahrada se záhony květin, jezírky i pečlivě udržovanými trávníky, ale nám se zajímavější zdála její poněkud divočejší část, místy připomínající tropickou džungli.    😀

Takže nějaké své oblíbené místo nebo zákoutí si tady může najít jak milovník dokonalosti a květinové krásy, tak fanoušek divokých přírodních scenérií…  

 V kořenech obřího starého stromu se tvoří kapsy s dešťovou vodou a celé to nakonec vypadá jako fantaskní a kouzelná hobití krajina.  😉